Ženy dosáhnou skutečné rovnoprávnosti až tehdy, kdy jim muži kromě uklízení domácnosti začnou pomáhat i s kojením.
Bloger David Vlk tu onehdy nastolil znepokojivou otázku: K čemu vlastně mají chlapi bradavky. Uvědomil jsem si, že jsem doposud nad tou záhadou nikdy nepřemýšlel. Proč je vlastně máme? Co tím vlastně matka příroda /případně Bůh/ sleduje? Skoro se mi derou do úst slova soudruha majora z Pelíšků : A komu tím prospějete?! Šel bych i tak daleko, že bych nahradil ustálené slovní spojení achillova pata úslovím achillova bradavka. Právě ta charakterizuje vpravdě jediné zranitelné místo. Já vím, já vím, co chcete namítnout, ale „rozkrok“ je zranitelný jak kdy, kdežto mužská bradavka vždycky. A když už jsme u matky přírody respektive Boha. Pro nic za nic nám mužům ty bradavky do vínku dány nebyly. Útěchou nám nemůže být, že to jsou jakási rezidua z pradávné minulosti. Nikdo zatím nevypátral, že by někdy sloužily k něčemu smysluplnému. Nikdy tomu tak nebylo...a to už mi běží mráz po zádech. Jejich smysl totiž tkví v budoucnosti.
Knězi, kteří mají přímé spojení s Bohem, nám přitom dávají jen vyhýbavé odpovědi. Ani nejchytřejší z nich, např držitel Templetonovy ceny Tomáš Halík, vám nepoví, jaký úradek boží v těch dvou žlázách máme hledat. Církev dokonce nechce ani naznačovat. Ta katolická má už co dělat, aby vysvětlila kněžský celibát. Prý, aby se služebník boží mohl plně koncentrovat na svou duchovní činnost. No tak to pak musí být pro služebníka božího muka pekelná už zde na zemi. Jak se soustředit, když „to“, co dělá muže mužem, nechce poslouchat a v jednom kuse ruší a ruší a celibát mu v tom rušení ještě přitápí pod kotlem.
Ale abych se vrátil k tématu. Co s těmi chlapskými bradavkami? Dojde někdy na ně? Obávám se, a to hodně, že na ně dojde. Možná už v brzké budoucnosti najdou své naplnění. Už teď zůstává stále více mužů na mateřské dovolené. Ono se jí teď říká rodičovská dovolená, ale to je jen přechodová forma. Až se muži „naučí“ kojit, klidně se rodičovská zase stane mateřskou. V dnešní době už jde všechno. Máš prsní žlázu, máš /i když zakrnělou/. Máš bradavku,máš!. Žlázu lze pomocí hormonů aktivovat, to by neměl být žádný problém. Nikdo po tobě nechce, abys měl i ňadro. Stejně při kojení jen překáží. Většina savců nic takového ani nemá. Podívej se třeba na šimpanzice nebo gorily – ani jedničky nemají. Žena se stane opravdu rovnoprávnou a svobodnou až když ji muž nebude pomáhat jen s umýváním nádobí a uklízením, ale i s kojením. To je nejspíše ten úradek boží. Na to nepotřebuji vystudovat bohosloveckou fakultu ani genderová studia na UK. Achillova bradavka však může nám mužům přinést i méně drsnou polízanici a to, že se stane pro ženy novým moderním sexuálním symbolem. Z milostné scény mezi agentem 007 a bond girl by se pak některým staromilcům mohl tzv. „otvírat kufr“.
Když si James Bond sundal košili, uviděla jeho nádherné bradavky. „Pojď ke mně“, toužebně zašeptala. „Polož se naznak, ano tak“. Začala Jamesovi třít jeho bradavky, až se z nich staly dva nádherné majáčky. James zasténal a začal zhluboka dýchat. Jeho prsa se mu divoce dmula. „Jsi nádherný“, vydechla. „Smím?“ „Ach, ano, ano“, zasténal Bond.
Po několika vteřinách :“Jamesi, něco ti z „nich“ teče!“
James : „Mlíčko. Vždycky, když se vzruším, tak mi začne téci...“
Co napsat závěrem? Užívejme si současnost plnými hrstmi. Nikdy nevíme, co nám budoucnost přinese.
