Zatím máme jednoho prezidenta, ale asi brzy budeme mít dva jako v italském seriálu, který pojednává o dvou papežích. Jeden je v kómatu a druhý je místo něho zvolen. Realita po česku někdy může překonat bujnou uměleckou fantazii.
V současné době běží v televizi fantastický a zároveň fantaskní seriál slavného režiséra Paola Sorrentina Nový papež. Tato druhá řada navazuje na první sérii nazvanou Mladý papež. Předchozí mladý papež Pius XIII upadne do kómatu. Není ani zcela mrtvý, ale ani zcela živý. Svaté církvi katolické nezbývá nic jiného, než zvolit nového papeže, který přijme jméno Jan Pavel III. Je umírněný a nesmírně sofistikovaný, ale chybí mu charisma jeho předchůdce neživého a zároveň nemrtvého Piuse XIII. Tomu se za jeho pontifikátu podařilo několik zázraků a nyní, byť v kómatu, se stal pro mnoho věřících modlou. Každou noc je prostor před nemocnicí, kde leží na dýchacích přístrojích, plný modlících se oveček. Jeho dech je vysílán rozhlasovou stanicí dvacet čtyři hodin denně. Po určité době Pius XIII: vzdechne a časové intervaly mezi jednotlivými vzdechy se zkracují. Zástupy modlících se zvětšují a houstnou.
Seriál o dvou papežských pontifikátech ještě neskončil, ale mezitím začala naše česká realita překonávat nespoutanou imaginaci režiséra Sorrentina. Zatím sice máme jen jednoho prezidenta, ale není vyloučeno, že budeme mít v brzku prezidenty dva. Jednoho s charismatem, který se však nachází ve stavu neslučitelným s výkonem funkce, a druhého, který bude hrát roli jeho náhradníka. Obskurní divadlo může začít a jak se zdá už i začalo. Žijeme totiž ve virtuálním světě, ve kterém se skutečná realita prolíná s umělou virtuální realitou, přičemž ta virtuální se někdy jeví skutečnější než ta doopravdická. Hradní parta proto zcela logicky vsadila na to, že co není na sociálních sítích a zejména Twitteru, tak jako kdyby ani neexistovalo. Hradní mluvčí Ovčáček sice nedisponuje uměleckým talentem Paola Sorrentina, ale představivost mu rovněž nechybí. V Ovčáčkově světě je náš prezident nadále zdravý, i když samozřejmě má už svůj věk a sil již nemá tolik, jako před dvaceti lety. Jediným pramenem informací jsou jen tweety mluvčího a kancléře. Podle nich se těší prezident na povolební vyjednávání a chystá překvapení, jak už je jeho zvykem. Pokud se něco děje, co se zdá neobvyklé, je ve skutečnosti už dávno dlouho dopředu plánované. Co si však může dovolit oscarový režisér a ještě za to získat ocenění, neprojde mluvčímu. Jíst na oddělení ARO vinnou klobásu se šťouchanými bramborami sice lze, ale pověsti Ústřední vojenské nemocnice to rozhodně neprospěje a i pro hnutí ANO Andreje Babiše už je to až příliš velký bizár.
V této fázi se objevuje epizodní postava předsedy poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, jehož part zřejmě skončí hned v prvním díle. Věren tomu, že doposud všichni představitelé ANO potvrzovali povzbudivě se vyvíjející zdravotní stav prezidenta, učinil tak i on a na základě své krátké návštěvy usoudí, že pan prezident je dobře naložen a dokonce na něho šibalsky mrkl. Mezitím se však kormidlo jeho stranického tankeru hnulo jiným směrem, díky čemuž logicky přepadl přes palubu.
V druhé části asi uvidíte:
Nejspíš dojde k další velké pražské defenestraci. Mnozí příznivci babišovsko – zemanovského bloku budou zděšeně přihlížet, jak zdánlivě pevný spojenecký kvádr se rozsypal v hromádku písku, kterou okamžitě rozvál vítr do všech světových stran. Už teď mohou skalní Zemanovci vidět, jak v přímém přenosu vypadá nepřátelské převzetí konkurenční obchodní společnosti obřím holdingem. Po chodbách prezidentského úřadu vrzají policejní holínky. Stín šatlavy se vznáší nad lánskou oborou. Sbor prezidentových poradců prchá do všech světových stran.
Co všechno se ještě může v pozdějších dílech Dva papežové po česku stát?
Varianta 1 Mocensky nejsilnější figurou se nečekaně stává ředitel Ústřední vojenské nemocnice. Na něm totiž záleží, zda neprohlásí, že způsobilost Miloše Zemana vykonávat prezidentskou funkci se vrátila, neboť je schopen za pomoci mluvčího Ovčáčka plnohodnotně navázat kontakt s politickou realitou. Dosud úřadující premiér Babiš, který vše vsadil na jednu kartu, neb rozprášil hradní partu, je převezen sanitkou do Ústřední vojenské nemocnice pro blíže nespecifikované zdravotní potíže. Nastává politický pat.
Varianta 2. Popularita dočasně suspendovaného prezidenta poznenáhlu roste. Expremiér Babiš v tísni prohlašuje, že jeho kroky vůči osazenstvu prezidentské kanceláře byly tiskem a politickými odpůrci účelově zkresleny. Ústavní kroky náhradního prezidenta jsou stále hlasitěji zpochybňovány. V nouzi nejvyšší obě komory Parlamentu navrací vítěznému, byť stále nemocnému prezidentovi, jeho pravomoce. Vzápětí prezident překvapivě jmenuje předsedou vlády neznámého poslance SPD. Parlamentní politická scéna České republiky se ještě více atomizuje. Dvouvládí dále pokračuje.
Varianta 3. je variantou všedního dne. Zázraky se většinou nedějí. Jedna kapitola našich novodobých dějin končí a druhá začíná. Nejraději bych byl, kdyby nás čekala klasická nuda v Brně.
