Znásilněná justice

Můžeme sledovat, co se stane soudci, který má právní názor odlišný od očekávání politické vrchnosti. Podivuhodných rozsudků je mnoho. 

Podivujeme se nad nimi, protože jsme odkázáni na zjednodušené mediální zprávy a z nich se nelze pravdy dobrat. Někdy se totiž pravdy nedoberete ani absolvováním celého soudního líčení.

Rozpaky

Z veřejných informací vyplývá, že pan Kramný sedí ve vězení bez důkazů, stejně jak v něm seděl pan Nečesaný. Zdá se, že panu Kájínkovi přiklepli nějakou vraždu navíc a dr. Barták vyfásl takřka doživotí za to, že je krajně nesympatický. Dokázali bychom vyjmenovat ještě hodně dalších kauz, kde se mnozí rozpakují nad právním názorem toho kterého soudce a soudu.

Ministra pochybnosti nezajímají

V žádném z případů ministr Pelikán ani předseda Městského soudu v Praze Vávra nepodali kárnou žalobu na soudce, nebo stížnost na porušení zákona. Ty případy mají jedno společné - soudy v nich rozhodovaly tvrdě v neprospěch obžalovaných i při existenci pochybností a neexistuje zde politická objednávka a nějaké médii formulované očekávání.

Ministr Pelikán zneužívá moc

Premiéra Nečase jsem kvůli nestandardní roli paní Nagyové, nyní Nečasové, ostře a ironicky kritizoval ve sněmovně. Můžete si dotyčné záznamy z jednání přehrát. Dnes jsem naopak šokován zneužíváním politické moci ministrem Pelikánem a jeho pomocníky. Soudkyně Helena Králová vyslovila svůj právní názor v jednom případě na nevinu paní Nečasové, v druhém na nezákonnost odposlechů. Nikdo jiný, než soudci vyšších instancí by neměli do věci zasahovat.

Ponížená justice

Ministr Pelikán se směle vydal po cestě prošlapané jeho komunistickými předchůdci v počátcích diktatury proletariátu. Už tehdy se soudruhům ministrům a politickým komisařům nelíbilo, že jsou soudci, co rozhodují podle svého názoru a ne tak, jak si pěst dělnické třídy přeje. Komunistická moc si z justice udělala poníženou služku a o tom, jak to bylo skvělé učil budoucí právníky na pražské fakultě otec pana ministra pan Dragutin Pelikán. Nemohu se ubránit dojmu, že v tomto stalinském duchu vychoval i svého syna.

Metody z padesátých let

V mé kauze ministr zneužil zákona z padesátých let, který soužil jako převodní páka vládní moci na zvrácení výsledku pravomocného rozsudku, který se diktátorům nelíbil. Takový zákon demokratické země vůbec nemají. V případě paní Nečasové ministr ohýbá zákony zase trochu jiným způsobem. Profesně i lidsky likviduje soudkyni, která ho nechce poslouchat.

Vstanou noví kolaboranti

Je překvapivé, že mu na pomoc přispěchal významný funkcionář z řad samotných soudců. Předseda Městského soudu v Praze pan Libor Vávra měl na soudkyni Královou podat také kárnou žalobu za neuznání odposlechů. Mimochodem právě tento předseda soudu posílal nelichotivé SMS svému kolegovi z Vrchního soudu P. Zelenkovi za to, že jeho senát uznal odposlechy v mé kauze za nezákonné. Přitom pan předseda soudu Vávra o tomto případu nic neví, respektive ho zná z médií. Je náhodou, že dvakrát úslužně pomáhá vládní moci v nátlaku na soudce? Je pravdou, že mu za to Pelikán slíbil místo předsedy Vrchního soudu v Praze, a proto mu nezakrytě podlézá?

Proč mlčí?

Není za hranou ovlivňovat SMSkami své kolegy? Není toto na kárnou žalobu? Tedy ne žalobu za právní názor, ale za ovlivňování rozhodování kolegy ve věci, o které nic neví? Ať je to ,jak chce, nátlak politické moci na nezávislost soudů a soudců začíná citelně sílit a vždy v případech, kdy je nějaký politický, tedy tzv. veřejný zájem na odsouzení. Marně čekám, kdy se ozve opozice proti takovému zneužívání moci nebo se Soudcovská unie postaví za právo soudců rozhodovat nezávisle a bez nátlaku a zastrašování.

Zase se budete stydět a omlouvat

Bohužel stejně jako v padesátých letech všichni klopí zraky. Přece zločinců určených předem k odsouzení se nikdo nebude zastávat. To si vážně nikdo neuvědomuje, že toleruje uplatňování principů justice let padesátých? Bude pozdě až se za to za nějakých dvacet let budou zase omlouvat a stydět.