My a uprchlíci

Objevila se zpráva, že ministr financí Babiš by řešil uprchlíky pomocí tábora někde v severní Africe. Tak buď on, či spíše jeho poradci čtou mé blogy, nebo někdy nás napadají v podobný čas podobné myšlenky. 

Ať je to jak chce, je to správná myšlenka, k jejíž realizaci EU, díky své impotenci, nepřistoupí. Prostě zažíváme etapu pádu říše evropské, mající řadu obdobných rysů s pádem Římské říše, kde průvodním rysem je bezmocnost, zavírání očí před problémy a hledání řešení úkrokem stranou, tedy odvedením pozornosti.

Tábor - město v Africe.

Jako dočasné řešení jsem před časem nastínil vybudovat sběrné město u pobřeží severní Afriky. Ministr zahraničí Zaorálek s tím také nemá problém. Říká však, že problém s tím má logicky Tunisko a Alžír a v Lybii není s kým jednat. Bodejť by bylo, když evropští mozkoví giganti sesadili Kaddáfího a od té doby si tam řežou krky všichni navzájem. Proto jsem psal o vojenském obsazení části území Lybie, kde by se toto město vybudovalo. Obsadil se Irák, Afghanistán, ale nejsme schopni na čas obsadit několik kilometrů čtverečních v málo obydlené oblasti zmítané chaosem. Tedy jsme schopni, ale nikdo to nechce udělat. Tak raději budeme tvořit formuláře jak přidělit uprchlíky do každé evropské rodiny, abychom se lépe poznali. Konečně většina Evropanů si žije nad poměry a pár uprchlíků jistě uživí. Tak nějak uvažují byrokrati v Bruselu.

Nastolme řád, tam kde jsme vnesli chaos.

Půjdu ještě dál. Nestačí vybudovat město pro uprchlíky, kde najdou přístřeší, jídlo, zdravotní péči, vzdělání, práci a čas na rozmyšlenou kam dál a hlavně čas pro Evropu si vybírat. Máme pomáhat těm, kteří jsou pronásledováni za své názory a jejich životy jsou tak v ohrožení. Přijmout ty co chtějí a umějí pracovat a žít v přátelství a toleranci k evropským zvyklostem a kultuře. Toto ,,třídící město“ je řešením na čas. Základem je pomoci nastolit řád v zemích odkud lidé prchají. Řekněme si otevřeně, že v jejich současné kultuře a stupni vývoje společnosti je řádem diktatura.

Záchranou jsou spojenci.

Co by měla Evropa také začít dělat? Především se rychle dohodnout s Asadovým režimem v Sýrii a pomoci jim situaci stabilizovat.  Výrazná vlna uprchlíků je právě ze Sýrie a pokud padne Asadův režim, pak počítejme, že půjde o miliony lidí, kteří budou hledat spásu v Evropě. Islámiste by většinu z nich zabili, nebo zotročili. Z tohoto pohledu je Asad dobrým základním východiskem k nastolení řádu v celé Sýrii a ukončení exodu. Totéž bude potřeba udělat i v Lybii s tím, že tam už není Kaddáfí a Evropané si ho musí vytvořit. Prostě najít mezi válčícími toho nejschopnějšího a pomoci mu porazit ostatní a nastolit něco na způsob neokadáfiovský režim. Romantici a snílci budou plakat a křičet, že ničíme Arabské jaro. Arabské jaro nikdy nebylo, šlo jen o arabské krveprolití a tamní kratochvíli s názvem zabij svého souseda.

Nové formuláře.

Toto je recept na vlnu uprchlíků. Recept jasný, srozumitelný a účinný. Proto nebude realizován, z Bruselu místo toho přijdou nové formuláře zjišťující, zda se na uprchlíky třeba příliš nemračíme.