Dopis Miloši Zemanovi

Vážený pane prezidente, milý Miloši, dovoluji si Tě oslovit i milý Miloši, protože jsi mi před lety u sebe doma v Novém Veselí nabídl tykání a od té doby si tykáme. Z médií jsem se sice dozvěděl, že si na naše setkání nepamatuješ,

Konečně, co mám zrovna já Tobě vysvětlovat, máš s novináři nesčetně negativních zkušeností. Pokud bych bral média vážně, musel bych mít strach o tvé zdraví, protože by šlo o rozsáhlou ztrátu paměti a to není legrace.

     Předně média tvrdila, že jsi měl někde veřejně hovořit „o mé jisté vině při chycení s krabicí plnou peněz...“, a ještě nějaká podobná tvrzení. Pokud by sis něco takového skutečně myslel, pak mě to mrzí, protože jsi podlehl tomu, co celý život kritizuješ. Podlehl bys totiž mediální kampani a šířeným dezinformacím.  

Možná Tě můj případ skutečně zajímá, a proto předpokládám, že přivítáš nezkreslené informace. Jistě se rád seznámíš i s jiným než většinovými médii šířeným názorem. Proto Ti nabízím schůzku s mými obhájci - JUDr. A. Černým a JUDr. R. Jelínkem, kteří ti předloží důkazy o tom, jak se věci odehrály. Uslyšíš fakta a uvidíš důkazy, o které se opíráme. Dozvíš se i hodně o praktikách části represivních složek a jejich nezákonných postupech. Jde o významné a velice alarmující informace, zvláště pro prezidenta republiky. Stojí za to si na schůzku udělat čas, zvlášť pokud chceš o případu veřejně hovořit. Jinak by ses mohl dopouštět pouze jednostranného hodnocení a šíření dezinformací a nepravd.

Také se mi nechce věřit, že si na naše mnohé schůzky nepamatuješ. Vedle řady oficiálních jednání v úřadu premiéra, například i s tehdejším ministrem Ivanem Davidem a pak skvělým prof. Fišerem, jsme se setkali mnohokrát v soukromí. Poprvé jsi za mnou poslal Mirka a pozval mě na svoji chalupu. Byl jsem tehdy ministrem a jel jsem s řidičem služebním vozem v doprovodu Mirka a našeho společného kamaráda, také lékaře. Mirek ti vezl plný koš oblíbených potravin a pití. Nemusím Ti jistě podrobně popisovat tvůj malý byt ve Veselí, abych Ti dokázal, že si pamatuji na mnoho detailů, například na tvoji velkou knihovnu vlevo při vstupu do dolní místnosti. Vítal jsi nás chlebem z nějaké lokální pekárny, který jsi vychvaloval a podávána byla studená jitrnice. Vysvětloval jsi mi, že Becherovku už nepiješ, protože máš cukrovku a naléval jsi nám tuším borovičku, nebo slivovici. Pak jsme tě ve stejné sestavě navštívili ještě několikrát. Vždy šlo o moc příjemnou akci, jsi velice zábavný společník. 

Podpořil jsi moji volební kampaň do sněmovny a moc pěkně jsi o mně hovořil na společném vystoupení v Praze na Křižíkově fontáně. Po volbách jsem Tě na oplátku pozval na večeři do restaurace U Lípy na Plzeňské ulici. Chtěl jsi, abych zajistil vinnou klobásu s domácí bramborovou kaší. Toto jídlo restaurace U Lípy běžně nemá, a proto jsem volal panu majiteli, aby ji sehnal a připravil. Večeře byla velice povedená, bohužel jeden z našich kolegů nevydržel tempo v pití a usnul tak, že jsme ho museli odnést do auta, které Tě odváželo domů.

Bohužel krátce po té si Ty i Mirek se mnou přerušili komunikaci, protože jste se střetli s Jiřím Paroubkem, mimo jiné o Mirkovo angažmá v roli volebního manažera, který měl nahradit v Lidovém domě Jardu Tvrdíka. Ve sporu jsem se postavil za předsedu Jiřího Paroubka a Ty jsi si mě zařadil na seznam „nepřátel“.  Mrzelo mě to, protože jsem se snažil maximálně váš spor s Jiřím Paroubkem urovnat a Tvoji změnu postoje ke mně jsem bral jako neopodstatněnou.  Asi Tě taky posléze naštvalo, že jsem vymyslel a navrhl kandidaturu Jiřího Dienstbiera na prezidenta, ale šlo o dobu, kdy už jsi nebyl členem ČSSD, a proto tehdy nebyla vůle podpořit v prvním kole Tvoji kandidaturu.

 Mohl bych pokračovat v dalších příhodách a popisování detailů, ale myslím si, že to nemá smysl. Určitě si naše setkání také vybavuješ. Pokud skutečně ne, pak jde o závažnou věc a měl bys urychleně konzultovat své lékaře.

Zapomínání je normální, ale zdravý člověk nikdy úplně nezapomene opakované děje. Pokud k tomu dojde, může se jednat o vážnější poruchu paměti a lékaři musí zjistit příčinu.

Milý Miloši, věřím, že se zajímáš o médii nezkreslené informace a nebudeš dělat soudy bez znalosti faktů, jen na základě osobních antipatií.  Doufám, že Tvá údajná ztráta paměti je jen fámou a ve skutečnosti se těšíš pevnému zdraví a pověstné břitké inteligenci.

V úctě

V Hostivici 27. ledna 2017

                                                                                                           MUDr. David Rath