Co je důležité, je očím neviditelné...

Ono se to řekne – běhat, trénovat, závodit…ale na začátku se dá těžko tušit, kam až vás to může posunout. Dnes večer jsem se vrátila domů z malého výletu do Opavy, kde jsem se byla proběhnout. No jasněěě – už neví, co by si vymyslela, krásné porubské okolí s lesíky jí nestačí. Nejenže jsem běhala v centru a pak v krásném parku a kolem řeky, navíc jsem se seznámila se svou novou fajnou kámoškou Evčou.    

Evka je jen o 40 let mladší než já – má 15 – a můj první dojem z ní je – otevřená a veselá duše, bezva parťačka nejen na výběhy. No ale hlavním cílem dnešního setkání byl společný seznamovací běh. Začaly jsme ve velkém, hvězdném stylu – nejdříve focení (obstarala její mamka) a pak už hezky klusmo městem směr park. Role byly předem rozdělené – já byla za trasérku, pro mě tedy nová zkušenost a Evce, která je slabozraká jsem měla pomoci s běžeckým tréninkem. Během naší trasy jsme se občas chechtaly, když jsme si uvědomily, že „trasérka“ je spíše ona – v Opavě domácí – a já návštěvník jsem netušila kam a kudy běžíme. Hezky jsme ale spolupracovaly a klusaly příjemným tempem, při kterém jsme stíhaly probrat kdeco, bo to přece nejde – 2 hovorné a temperamentní holky, které se vidí poprvé, aby běžely mlčky. Když tak zpětně rozjímám, myslím, že jsme ale obě zároveň i stíhaly jedna druhé naslouchat . (Kromě jiného jsem se dozvěděla něco o kamarádství s koňmi, o letních výletech, závodech s jejími kamarády a také třeba o -pro mě novém sportu – goalballu). A tož, tak nám to uteklo, že jsme při návratu přes město krásnou pěší zónou s kavárničkami (v Opavě uměj žít), s překvapením zjistily, že jsme uběhly docela kus. S několika krátkými chodeckými částmi + napitím (dnes tu byl ještě letní den) jsme dorazily do malého parčíku nedaleko nádraží. 7km hlásím a Evka jásá – tolik? to jsem nikdy ještě neuběhla. Navrhuji menší strečink, na který jsem v zápalu nadšení na začátku zapomněla, protahujeme se a pak ve skvělé náladě odkráčíme k nádraží. Evča mě jak děcko vyprovodí i na nástupiště, loučíme se a slibujeme si za týden pokračování. Takové hezké, sluníčkové odpoledne to bylo.


PS: Napsáno letos v září. Pokud vás zajímá náhled z druhé strany: http://www.konecnespolecne.cz/?… A jestli se chcete dozvědět něco bližšího o společenství, které se snaží pomáhat a dostat do kontaktu nevidomé s jejich případnými traséry: http://www.konecnespolecne.cz/ Pro zvídavé – co je to ten goalball ??- něco pro drsňáky- http://vikend.nova.cz/…oalball.html


 

 

 

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Radomila Antošová | čtvrtek 11.12.2014 23:17 | karma článku: 6,11 | přečteno: 711x