Nejdřív jsem si myslel, že se bez blogu obejdu. Ale jako politik bez blogu, to je skoro jako kdybych chodil na schůze jen v trenýrkách. Pak jsem si blog založil a jakštakš si ho i vedl. Naštěstí pro mě jej zrušili (tedy, přesněji řečeno zrušili celé Blogy na Novinkách) a tak jsem vyčkával, co bude dál. Ale už se to nedalo vydržet. Takže, všichni iDnesáci a iDnesačky, jsem zde.
Víte, že s blogem jsme se v českých zemích poprvé měli možnost masově setkat díky sci-fi? Jistě, spousta dobrých věcí vznikla kvůli sci-fi. Tento případ začal seriálem. Ano, první skutečně masové rozšíření blogu (tehdy videoblogu s mimochodem dost podivnými pravidly) se k nám dostalo v seriálu "Invaze". Kdo si ho pamatuje, byla to taková béčková ufounská záležitost. Fajnšmekry nenadchla, ale byli jsme rádi alespoň za to, a běžného scifofila neurazila. Takže tam jsme se poprvé pořádně přes obrazovku setkali s blogem - s internetovým deníčkem.
Nápad s videoblogy a s audiodeníčky se u nás dosud moc neujal, paradoxně v tom zase vedou nevidomí a to díky sociální síti Klango (ale o tom jindy). Nicméně různých blogů, bložků, blogísků, a věřte nebo ne, i BLOKů, je na českém internetu habaděj. A je to přirozený mezistupeň před úplným přechodem na platformu sociálních sítí. Ano, takto byl blog ostatně i původně myšlen. I u nás byly blogy dříve než třeba Facebook nebo Twitter. Posledně jmenovaný bohužel vlastně umřel ještě dřív, než začal, což je možná škoda.
Tak, to jsme si trochu udělali exkurz do sci-fi a do historie sdílení názorů na internetu. Asi si lámete hlavou nad tím, proč to sem vlastně píšu? Tohle je můj úvodní článek na blozích na iDnesu - a copak nemám nic inteligentnějšího, co bych sdělil světu? "Proboha, co je tohle zase za blogera? To bude zase nuda", říká si jistě část čtenářů. No, ti co mě z nějakého důvodu znají - ať už z ulic, z televize, rozhlasu, z politických či jiných debat, nebo z internetu - nebo snad dokonce ti, kdož mne četli na Novinkách (ať už blog, či jinde), vám asi potvrdí, že nuda to nebude. Mám názory přinejmenším kontroverzní. Nejsem tak daleko, abych využíval fishismu "Nejde o to vyhrát, jde o to vyhrát hnusně!", i když právě z toho jsem občas obviňován. No jde mi především o dialog, o názory, o diskusi.
Vzpomínám na některé z mých článků, které ve své době vzbudili zejména v odborné veřejnosti bouři, kde diskuse byla opravdu peprná. Nevadí mi to. Nad urážkami kvůli slepotě, kvůli sociálním názorům, politice, či kvůli svému přesvědčení, se bavím. Ale raději bych pod svými články viděl skutečně rozumnou diskusi. Argumenty - to je přátelé to, co nejen české politice chybí. Není problém se pořád nahrávat, urážet se, obviňovat se, shánět milenky a čmuchat po penězích soupeře - zkrátka je asi legitimní součástí politiky všechno to, čím se zde už několik let bavíme. Ale ruku na srdce: Tohle se vám líbit nemusí, ale je to pravda: "Politika je taková, jací jsou lidé a ne jací jsou jen politici". Ano, jen my politiku neděláme. Dělá ji každý z nás a to nejen jednou za čas u voleb.
Takže, pojďme vážně diskutovat. Buďme seriózní, ale tvrdí. Kritika mi nevadí, zášť a urážky trochu ano. Ale i ty přežiju. A přežijete vy mě? Jistě, pokud ne, tak prostě na moje články neklikejte. A vy, kdo klikat budete a vy kdo budete chtít i vážně společně přemýšlet, vám mohu slíbit, že si vaše názory vyslechnu a rád je využiju ve své práci. Takže - jdeme to zkusit?
