Včerejší výbor Iniciativy 202020 byl hodně o tom, co stihneme a nestihneme

Probírali jsme elektronickou identitu, změny legislativy, klíčové projekty, ale samozřejmě ne všechno se stihne v tomto volebním období.

Včera bylo v Poslanecké sněmovně opravdu živo. Kromě přestřelky s překvapeným ministrem financí se děly ale i jiné věci. Například zasedal garanční výbor Iniciativy 202020. Řešili jsme především to, co se stihne v daném volebním období a co naopak můžeme připravit pro to příští.Hodně se hovořilo o elektronické identitě, nový zákon se nyní projednává ve sněmovně a měl by umožňovat kromě elektronických občanských průkazů i další služby důvěryhodného eID, takže svoji identitu bychom měli být schopni si třeba nosit i v mobilu apod. No, už aby byla, protože jak sám již několik let říkám, stojí na tom de facto rozvoj celého eGovernmentu a elektronických služeb veřejné správy. Je to naprosto klíčová záležitost, kterou prostě musíme dotáhnout.
Probíraly se i možnosti rozvoje sdílených služeb ve smyslu, že když už existuje nějaký údaj v nějakém informačním systému veřejné správy, tak není nutné jej neustále dokládat. A stále hledáme mechanismus, který by byl správný i z pohledu správního a procesního práva. To je se zkostnatělým Správním řádem překvapivě složité. Na MV se nám ale takový mechanismus nejspíše najít podařilo, a to dokonce i bez nutnosti změny Správního řádu. Kombinací informačních systémů, Registru práv a povinností a získávání a využívání takzvaných "rozhodných skutečností", bychom se mohli konečně někam dostat. I pro to jsou ale nutné změny legislativy, byť ne tak zásadní. Začíná to novelizací zákona o informačních systémech veřejné správy a zákona o základních registrech (aby to vůbec bylo umožněno), a končí to postupnou novelizací a modernizací jednotlivých agendových zákonů. Tady ale vnímáme, že aby to bylo pořádně, je to bohužel trochu běh na dlouhou trať.
S tím ale i souvisí samotná kvalita legislativy v ČR a její soulad s principy digitální agendy (tedy eGovernmentu, digitální ekonomiky, elektronických služeb a transakcí apod.). Úřad vlády řeší v současné době projekt, který má pracovní název Digi RIA a je to de facto zhodnocení souladu vždy nově psané legislativy s požadavky digitální doby. Skládá se z poměrně obsáhlého dotazníku, s jehož pomocí si má autor legislativy být schopen odpovědět, zda má daný zákon napsán správně, ale i z metodiky, na co si při tvorbě a novelizaci zákonů dát pozor. I o tom jsme hovořili. Ministerstvo vnitra půjde v tomto ostatním příkladem a u nově připravovaných zákonů již pilotně zkusí dotazníky Digi RIA vyplnit.
Třetí důležitou oblastí je takzvané GDPR (tedy evropská harmonizace ochrany osobních údajů), které stále slouží jako strašák nejen pro komerční firmy, ale i pro samotnou veřejnou správu. Tady je problémem hlavně nejistota, co a kdy na koho vlastně dopadne. Probírali jsme i dílčí projekty eGovernmentu, jako jsou elektronické neschopenky, elektronické recepty, nebo třeba BIM (Building information management) jako metodu efektivizace staveb.
Dohodli jsme si, že další setkání budeme věnovat právě oblasti BIM a také oblasti přístupnosti informací a služeb pro osoby se zdravotním postižením.