Nešvary českých řidičů - město

Rád bych navázal na svůj včerejší článek o typických řidičských chybách na dálnicích a chtěl bych poukázat na nešvary v městském provozu.

Jako hlavní problém na silnicích ve městech vnímám jízdu na červenou. Jsem zděšen, jak často jsem toho svědkem. Při mé cestě z práce projíždím 6 semaforů, kde na třech z nich je jízda na červenou pravidlem!!! Dva při odbočování doleva, jeden před přechodem pro chodce. Víte, ani já nepatřím mezi panické brzdiče, kteří v okamžiku, že na semaforu naskočí oranžová dupe na brzdu hlava nehlava, ale na červenou už fakt stojím. Vždycky. Na co asi myslí řidič dlouhého kamionu, který v okamžiku, že na semaforu svítí červená už 2-3 vteřiny projede křižovatkou, nebo dokonce prosviští přes přechod pro chodce? Uvědomuje si, ak blízko je v tu chvíli vězeňskému úboru? Přiklad s kamionem jsem nevybral náhodou. Z mé zkušenosti jsou to skutečně ze dvou třetin řidiči nákladních aut, kteří na červenou jezdí. Jako motorkář si proto dávám pozor na každé křižovatce i v případě, že mám zelenou. Zrychlení, kterým se motorka dokáže rozjet je totiž s auty nesouměřitelná. Nejezdím na žádném supersportu, ale i moje nahatá moto guzzi dokáže zrychlit z nuly na 100 za tři a půl vteřiny, takže padesátku tam mám za méně, než dvě. Kdybych tedy vystřelil z křižovatky okamžitě po naskočení zelené, tak ze mě snadno udělá řidič jedoucí na červenou vzpomínku, z mé ženy vdovu a zmé dcery sirotka. Co nám všem bude platné, že jsem jel podle předpisů? Už se těším na komentáře, že nemám jezdit na motorce a že si za to stejně můžu sám. Jako problém vidím i to, že se neumíme chovat u přechodů pro chodce. Většina řidičů je ignoruje, ať tam čeká kdo chce. Když se pak ale objeví někdo, kdo chce dát chodcům přednost, bývají z toho karamboly kam jezdí v lepším případě jen policie, v horším případě i sanitky a v tom nejhorším… Ano, i já jsem se setkal s chodci, kteří se přímo vrhají pod kola projíždějících aut, ale mnohem častěji se mi stane, že na víceproudé silnici zabrzdím, abych pustil chodce na přechodu a vedlejším pruhem profičí jiné auto a někdy ještě zatroubí, či ukáže vtyčený prostředník. Co se naopak za poslední roky zlepšilo je tolerance k motorkářům a za tu bych chtěl poděkovat. Už se stalo pravidlem, v koloně nechávají vedle sebe stojící auta mezeru, kterou se dá projet. Občas mi někdo uhne, nebo blikne, abych jel. Musím s ulehčením říct, že situace, kdy mě někdo úmyslně zablokuje je stále vzácnější. Vždycky se snažím mávnout jako poděkování, ale někdy nemám žádnou ruku volnou, takže dodatečně - díky.