Kdo má a kdo nemá mít volební právo?

V souvislosti nedávnými vajíčkovými útoky je stále častěji slyšet názory, že mladí lidé neví nic o životě a že by tedy do politiky neměli mluvit. Je to skutečně tak? Kdo by měl mluvit do politiky? Dovolte mi rozvést malou úvahu.

Jaký je rozdíl mezi sedmnáctiletým člověkem a dejme tomu důchodcem po sedmdesátce? Pojďme udělat malé srovnání:

Financování:

Co se týče závislosti na penězích z veřejného rozpočtu jsou na tom většinou stejně. Oba jsou (až na výjimky) čistými "čerpači" veřejných peněz. Jeden formou přídavků na děti, tzv. bezplatného školství a slevě na daních, ktrerou mohou odečíst jeho rodiče. Tímto způsobem ale čerpá jen poměrně malou částku. Zbytek jsou dotace zdaněnými financemi aktivně činných rodičů, kteří si na to musí vydělat. 

Naproti tomu důchodce je téměř 100% závislý na tom, co dostane od státu, což není ale nic jiného, než peníze, které do státní pokladny odvedli mj. i rodiče toho sedmnáctiletého. Argument, že důchodce si na svůj důchod už vydělal, je bohužel mylná. On zajistil stáří svým rodičům a prarodičům. Nyní čerpá peníze produkované právě mladší generací.

Obecný přehled

Obě popisované skupiny žijí v reálném světě. Mohou sledovat televizi, rozhlas, číst noviny. Oba mají tedy srovnatelné vstupy, ze kterých si mohou udělat obrázek. Problém je, že obě skupiny bohužel inklinují k černobílému vidění světa. Sám jsem byl v mládí poměrně radikální, ale i s odstupem času si nemyslím, že byly mé názorové postoje natolik odlišné od těch současných.

Starší generace už zas čato trpí pocitem, že oni už přece všechno vědí, ve všem mají jasno a nemohou se mýlit. Vzhledem k tomu, že často nejsou schopni a ochotni sledovat technologický a mediální vývoj, mívají pocit, že svět okolo se spiknul proti nim, protože mu nerozumí. Samozřejmě, že existují výjimky a je jich jistě mnoho. Ale můj názor je, že jich je v obou skupinách zhruba stejně.

Ovlivnitelnost

Obě zmíněné skupiny jsou poměrně lehce ovlivnitelní. Obě budou vždy slyšet na to, že jim někdo slíbí lepší život. Mladí většinou ještě nechápou reálnou hodnotu peněz, důchodci naopak vždy budou pochopitelně inklinovat tam, kdo jim slíbí vyšší důchod. Kde se na to vezme, tedy daňová struktura, se jich netýká.

Shrnutí 

Kdo by tedy měl mít právo rozhodovat o budoucnosti? Proč jedni mohou volit a druzí ne? Buď nechme volit obě skupiny, nebo žádnou. Můj osobní názor je, že volební právo má mít ten, kdo za uplynulé volební období platil daně z příjmu.  Proč by měl by měl ten, kdo žádné daně neplatí, rozhodovat o tom, jak s nimi bude naloženo?