Sleduji závěrečný rozhovor Václava Klause v televizi a také jeho vyjádření, že volba prezidenta v roce 2008 byla tajná aby politici, kteří byli proti jeho zvolení byli pod kontrolou svých politických stran. Emotivně říká, že to bylo účelové a nesprávné a že to již jednou musí jasně říci. Václav Klaus nikdy právníky moc nectil. Ale v této věci se mýlí a to přímo kardinálně. Byl jsem v té době ředitelem kabinetu předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a byl mě dán úkol, abych požádal přední ústavní právníky, aby revidovali proceduru volby podle zákona o jednacím řádu sněmovny, zejména její formu, tedy volbu veřejnou či tajnou.
Svolal jsem proto takové kolokvium, na které se mj. dostavili přední experti, například šéf parlamentní legislativy pan JUDr. Kymlička,který zpracoval samostatné stanovisko, které se s ostatními názory odborníků shodovalo, dále jsme oslovili pány Prof.Dr. Jana Filipa, Prof. Dr. Gerlocha, Prof. Dr. V. Pavlíčka, Doc. Dr. Mikuleho, Prof.Dr. Klímu, JUDr. Bělinovou, Doc. Dr. J. Kyselu, JUDr. Syllovou a podle těchto opakovaných konzultací jsem sestavil procedurální postup, který mě tito odborníci osvědčili jako správný a ten jsem předsedovi sněmovny předal jako podklad pro řízení schůze.
Dodnes mám mnohostránkovou dokumentaci se záznamy s těchto jednání.
Jaké byly závěry:
- Je-li na schůzi obou komor navrženo usnesení, musí být pro jeho platnost toto přijato v každé komoře samostatně a v obou stejně. Pokud jde o formu hlasování (volbu prezidenta) tedy veřejnou či tajnou platí, dle § 75 odst. 1 Jednacího řádu, že pokud není výslovně stanoveno zákonem, a pokud toto zákon neuvádí, oním shodným usnesením obou komor parlamentu, že se volí tajně, musí se automaticky a bez dalšího volit veřejně.
- Jde totiž o schůzi k volbě prezidenta a jiná forma volby než tajná nebo veřejná neexistuje.
- Proto bylo předsedovi sněmovny doporučeno, aby jako první procedurální návrh k volbě prezidenta navrhl tajné hlasování a pokud nebude v obou komorách schváleno, tak provedl volbu hlasováním veřejným.
- Tento postup vylučuje vznik patové situace.
Samotný rozbor měl 7 stran a byl sepsán již 30. ledna 2008. Je ke cti tehdejšího předsedy Miloslava Vlčka, že přes ohromný tlak zejména politiků ODS a KDU-ČSL tuto zákonnou proceduru dodržel bez ohledu na to, komu vyhovuje nebo nikoliv. Celá dokumentace má několik desítek stran a mám ji ve svém archivu.
Proto zásadně odmítám argumentaci Václava Klause o účelovosti takového postupu. Myslím, že je to od něj příznačná reakce – autoritativní názor který ovšem nemá právní opodstatnění. Ostatně pokud by toto komukoliv stálo za studium, dám svůj rozsáhlý dokumentační archiv k dispozici.
Teprve poté, co poslanec Evžen Snítilý jasně prohlásil, že bude Václava Klause volit i ve volbě veřejné, tak ustal i tlak volební koalice. Tím byl získán onen jeden nutný hlas pro zvolení Václava Klause.
Ostaně pan Andrej Surňak krátce před třetím kolem volby seděl v mé kanceláři, já jsem mu vyložil tuto proceduru jako neměnnou, ale sdělil jsem mu i to, co jsme již v tu dobu věděli, že pan Václav Klaus bude i ve veřejné volbě zvolen, se ještě týž den večer okolo 23 hodiny s panem prezidentem sešel a toto „tajemství“ mu sdělil. O tom psal i tehdejší tisk.
Takže prosím, pane prezidente, máte moji úctu, nesdílím mnohé postupy vůči Vám, ač s mnohým nesouhlasím, tak to v životě chodí. Měl jsem vždy respekt v Vašemu mandátu, ale v tomto svém tvrzení nemáte pravdu.
