Lustrace, služební zákon, divoké tance politiků a médií.

Jako živá voda působí na média aktuální situace kdy předseda ANO Andrej Babiš řeší svoji kauzu pozitivní lustrace. Je v podstatě závislý na vůli a jednání bratislavského soudu, ale to nikoho nezajímá. Média se pasou na potenciálních koaličních partnerech, tedy ČSSD a KDU-ČSL a opakovaně se ptají: Zrušíte lustrační zákon? Budete sedět ve vládě s pozitivně lustrovaným kolegou? Jmenuje prezident ministra či místopředsedu vlády bez lustrace. Pastva pro média, a vůle voličů, která dotčeného volila s vědomím těchto problémů se odkládá.    

  Poněkud stranou leží jiný rozměr kauzy. Copak se skutečně musí zrušit lustrační zákon? Pro všechny úředníky státní správy? Ptá se někdo Národního bezpečnostního úřadu zda při prověřování úředníků budou považovat evidenci pozitivně lustrovaných osob za překážku pro udělení bezpečnostní prověrky? Kdepak, to nikoho nezajímá.

Požadavek lustrace pro člena vlády pověřeného řízením ústředního orgánu státní správy – tedy ministra – spočívá v lustračním zákoně, který to uvádí tak, že pro výkon funkcí obsazovaných mj. jmenováním v orgánech státní správy je negativní lustrace podmínkou ( § 1 odst. 1 písm. a).

Ale již od roku 2002 je platná ale neúčinná část služebního zákona a zejména prováděcího zákona ke služebnímu zákonu (zákon 309/2002 Sb.) který definuje, že lustrační zákon se rozumí služební místa tzv. představených podle systemizace, což nejsou ani ministři, ani náměstci. (článek 47 tohoto zákona.)

Ptám se tedy „předchozích vlád“:

• Bylo důvodem odkládání účinnosti části služebního zákona aby nadále bez výjimky platil lustrační zákon? Mám dobrou paměť ale tento důvod nikde nebyl uváděn. Bylo namítáno, že zákon je finančně nákladný, nebo věcně nepřesný, ODS prosazovala jakési manažéry místo státních tajemníků, o lustracích nikdy ani slovo.
• Proč je dlouhodobě ignorována platná i účinná část služebního zákona? Proč žádná z vlád od roku 2006 nevyužila tuto část, nenavrhla prezidentu republiky jmenování generálního ředitele státní správy, proč nebyli jmenováni na ministerstvech státní tajemníci a personální ředitelé? Je to životná část zákona a jeho aplikace by alespoň částečně odpolitizovala státní správu. O personáliích by nerozhodovali politici ale státní tajemník prostřednictvím personálního ředitele, kterého by jmenoval. Na tuto otázku nikdo neodpověděl.
• Úprava prováděcího zákona je platná, nikoliv však účinná, ale zcela zřejmá. Pokud nedojde k další prolongaci účinnosti služebního zákona, od 1.1.2015 nebudou nově jmenovaní ministři lustraci potřebovat. Jaký je rozdíl běhu času – tedy jednoho roku v této věci? Tvrdí politici, že tuto právní úpravu zruší? Neslyšel jsem.

Poslanci dobře vědí, že by stačila malá novela jedné věty, která by změnila účinnost zákona 390/2002 Sb. z data 1.1.2015 na 1.1. 2014. Podle jednacího řádu v případě většinové shody ji mohou formou novely schválit již v prvním čtení. Senát ji může odmítnout projednat, do čtrnácti dnů při dobré vůli může být u prezidenta k podpisu.

Lustrační zákon by mohl platit dále. Všichni to vědí. Ale hodí se to mnohým jako silná karta k vyjednávání. Na mě to působí velice účelově a nekorektně.

P