- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Poněkud stranou leží jiný rozměr kauzy. Copak se skutečně musí zrušit lustrační zákon? Pro všechny úředníky státní správy? Ptá se někdo Národního bezpečnostního úřadu zda při prověřování úředníků budou považovat evidenci pozitivně lustrovaných osob za překážku pro udělení bezpečnostní prověrky? Kdepak, to nikoho nezajímá.
Požadavek lustrace pro člena vlády pověřeného řízením ústředního orgánu státní správy – tedy ministra – spočívá v lustračním zákoně, který to uvádí tak, že pro výkon funkcí obsazovaných mj. jmenováním v orgánech státní správy je negativní lustrace podmínkou ( § 1 odst. 1 písm. a).
Ale již od roku 2002 je platná ale neúčinná část služebního zákona a zejména prováděcího zákona ke služebnímu zákonu (zákon 309/2002 Sb.) který definuje, že lustrační zákon se rozumí služební místa tzv. představených podle systemizace, což nejsou ani ministři, ani náměstci. (článek 47 tohoto zákona.)
Ptám se tedy „předchozích vlád“:
Poslanci dobře vědí, že by stačila malá novela jedné věty, která by změnila účinnost zákona 390/2002 Sb. z data 1.1.2015 na 1.1. 2014. Podle jednacího řádu v případě většinové shody ji mohou formou novely schválit již v prvním čtení. Senát ji může odmítnout projednat, do čtrnácti dnů při dobré vůli může být u prezidenta k podpisu.
Lustrační zákon by mohl platit dále. Všichni to vědí. Ale hodí se to mnohým jako silná karta k vyjednávání. Na mě to působí velice účelově a nekorektně.
P
Další články autora |