Náš ústavní pořádek zajišťuje občanům práva a svobody, proklamuje zásady demokracie a zákonnosti. To také znamená, že každý, kdo podle práva shromažďovacího žádá místní samosprávu o povolení takové akce se musí právním řádem řídit. To platí i pro předvolební akce.
Prioritně jde o to, aby myšlenky, šířené na takové akci, nebyly v rozporu s právním řádem. Proto se pozornost veřejnosti i médií soustřeďuje na strany, které ve svých programech a proklamacích balancují na hraně, často však za hranou propagace fašismu, rasové nesnášenlivosti a podobně. Kromě (zatím) hrstky poblouzněných sympatizantů jsou tyto aktivity veřejností odsuzovány. Ten, kdo hodlá šířit myšlenky které nejsou v rozporu s právním řádem však na shromáždění požívá ochrany, má právo na jeho nerušený průběh.
Vrhači vajíček, kteří v posledních dnech pravidelně navštěvují předvolební shromáždění ČSSD takto odsuzováni nejsou, dokonce političtí oponenti se škodolibě usmívají. A mnou si ruce, to je skvělé. Tuší že se těší z jednání mimo zákon ?
Zdá se však, že si veřejnost řadu pravidel neuvědomuje. Právní řád sice dává prostor pro svobodné vyjadřování názoru, ale pokud svolavatel shromáždění neproklamuje, že jeho cílem je polemika nad jím přednesenými myšlenkami a pojímá mítink jako sdělení svých představ voličům, nemá každý účastník oporu v právu, když dává hlasitě najevo nesouhlas takovým způsobem, že shromáždění ruší. Vrhači jakýchkoliv předmětů už na shromáždění nepatří vůbec, dokonce by neměli být ani na shromáždění vpuštěni.
Často je od našich politiků slyšet, jak jsme „mladá a nezkušená demokracie“, jak v chápání práv a svobod zaostáváme za zeměmi moderního západu. Myslím, že je to je do jisté míry pravda, protože neexistuje obecná osvěta o takových právech a občané, po zkušenostech s pendrekovým režimem, kde byl násilně rozehnán jakýkoliv pokus o šíření jiných myšlenek než těch, které šířila státostrana, často žijí v představách "máme přece svobodu“ a tak nectí žádnou hranici.
Platný zákon shromažďovací však hovoří o něčem jiném. Když svolám shromáždění, jehož program si určuji a proklamuji v žádosti o jeho povolení, mám právo svobodně a nerušeně své myšlenky a názory sdělit a také mám právo nebýt rušen. Odpůrci mých názorů mohou maximálně mlčky s cedulí v ruce protestovat, ale hlukem či fyzicky mě bránit nesmí. Pískání, výkřiky, natož házení vajec je již mimo zákon, nepochybně je to přestupek a policie jej musí postihnout pokutou až do 5.000 Kč. Dokonce i účastník takového shromáždění má právo zasáhnout proti narušiteli (policista má pak povinnost takto činit), ale moc to nedoporučuji, aby nepřekročil přiměřenost takového zásahu. Policista je veřejný činitel, takže má zcela jiné postavení.
Za zásadní považuji prevenci. Nezamlouvá se mě mítink, na kterém zasahují policisté, když jde o setkání demokratické strany. Nezamlouvá se mě ale ani vize beztrestného porušení zákona těmi, kdo ze své (možná modré) vůle hází vajíčka a snaží se vytvořit dojem, že přednášející politik je vlastně tvorem odmítaným. A média takové záběry milují, protože škodolibců, kteří si noviny s fotkou na titulní straně se zasaženým politikem koupí, je dost.
A tak obecná neznalost právních pravidel občany, žene politiky do pasti. Nechat na sebe házet vajíčka se vysvětluje rádoby masovým nesouhlasem mladé generace s politikou ČSSD. Možná, že bych v 16 letech, tak z recese, či jako adrenalinový čin, také někde vejce hodil. Když bude potřeba, maminka to zaplatí, že ? Na facebooku identitu nepoznáš, natož iniciátora takové recese ( z pohledu mladého člověka).
Nechat zasáhnout policii – tak budou noviny plné záběrů, jak se na volebním shromáždění zatýkalo, kroutily se ruce a dávaly želízka. Komentáře raději nedomýšlím. Tedy také špatně.
Podzimní volby ? To mohou být vrhané švestky, jablka, protože metoda se osvědčila. Slušný je potupen, škodolibec se usmívá. To chceme ?
