Proč nejezdím do práce vlakem?
Můj dnešní blog je tak trochu regionální. Bydlím v malé obci nedaleko Říčan a do práce a zpět jezdím denně po nejhorší české dálnici, zvané D1. Nejbližší vlakovou stanicí od nás jsou Strančice. Moderní nádraží, otevřené předloni s velkou slávou, odkud ve špičkách jezdí vlaky na pražské Wilsonovo nádraží po deseti minutách. Skvělé spojení! V centru Prahy je člověk za pouhých dvacet minut. Spolu se sousedy a známými z okolí jsme při otevření nádraží jásali a těšili se na rychlou a pohodlnou dopravu bez stresu na dálnici. Do Prahy totiž dojíždí za prací většina obyvatel naší i okolních obcí a nespočetně studentů středních a vysokých škol. Ale ouha. Přestože se České dráhy pyšní Strančickým nádražím, jako nejmodernějším uzlem příměstské vlakové dopravy, připravily zájemcům o vlakovou dopravu doslova neřešitelné překážky.
První z nich je návaznost autobusové dopravy do Strančic a zpět do okolních obcí. Slavná firma ROPID totiž místo, aby posílila spoje do Strančic ve špičkách, kdy se jezdí do zaměstnání a do škol, tak je nastavila tak, že jako naschvál přijíždějí třeba tři minuty po odjezdu vlaků do Prahy. Stejné je to při návratu, kdy z přijíždějícího vlaku vidíte už jen zadek odjíždějícího autobusu. Chytré opatření, hodné hlav úředních blbů. Autobusy pak pochopitelně jezdí poloprázdné, běžně je v nich maximálně 5 cestujících. Ale aby milovníci jízdy prastarými a rozhrkanými Karosami nepřišli zkrátka, provozuje ROPID podivné autobusové linky až do Prahy, přesně kopírující koleje. Místo dvaceti minut cesty vlakem, jsou pracující a studenti donuceni se kodrcat více než hodinu autobusem po přetížených silnicích.
Druhá překážka jde přímo na vrub Českých drah. Modernizace nádraží ve Strančicích je součástí přestavby celého koridoru Praha – České Budějovice. Zmodernizována jsou nyní nádraží od Prahy po Benešov. Nádraží jsou skutečně moderní, ale všem chybí cosi zásadního. Parkoviště! Jelikož návaznost autobusové dopravy jaksi neexistuje, jak jsem psal výše, musí lidé z okolí používat k cestě na vlak auta. Každý z okolí, s kým hovořím, by s potěšením uvítal, kdyby mohl například u nádraží ve Strančicích, Říčanech či jinde na trase, odstavit auto, nasednout do vlaku a frčet pohodlně do centra Prahy. Parkoviště ale neexistují. Tak velký dopravní uzel, jakým jsou Strančice má u nádraží místo pro 5 – slovy pět aut! Stejné je to u všech stanic na trase. Žádné z moudrých hlav, které plánovaly nové řešení příměstské železniční dopravy, jaksi nedošlo, že nádraží bez parkovišť, jsou jaksi nanic. Do Prahy se tedy ze širého okolí dále jezdí auty a silnice i pražské ulice kolabují.
Jak jsem napsal v úvodu, jsem nadšený vlakový cestovatel. Vyzkoušel jsem si například pověstné švýcarské železnice, železnice německé, francouzské, rakouské a další v Evropě. A právě například u těch posledních, by se měly České dráhy inspirovat. Příměstská železniční doprava kolem Vídně je nejméně pětkrát hustší, než ta kolem Prahy. Přitom každá obec, každé městečko na těchto tratích mají přímo u nádraží své parkoviště. A to ne ledasjaké. Za prvé jsou to běžné, otevřené parkovací plochy pro desítky aut a v řadě případů jsou to i patrové, kryté garáže pro stovky aut. Samozřejmostí je, že parkování je všude zcela zdarma. Protože jsem zvídavý, zajímal jsem se o financování těchto staveb. Hlavním investorem jsou všude rakouské spolkové dráhy, tedy Österreichische Bundesbahnen (ÖBB), protože parkoviště stojí vesměs na jejich pozemcích. Tam, kde vhodné pozemky nemají, poskytují jim bezúplatně příslušný pozemek obce na tratích. Rakouské dráhy totiž mají zájem, na rozdíl od Českých drah, aby s nimi jezdilo co nejvíce lidí a aby vydělávaly. Je jim zcela jasné, že čím větší je parkoviště u stanic příměstské dopravy, tím více lidí pojede vlakem. A právě to Českým drahám ještě nedošlo.
Pavel Preucil
Michal Horáček jako dobrotivý král Michal I?
Osobně si Michala Horáčka velmi vážím, ale jako prezidenta republiky si jej představit nedovedu. O prezidentovi mám představu jako o silné, nekompromisní osobnosti s jasnými názory a takovou osobností rozhodně není.
Pavel Preucil
Čeští prezidenti jako lovná zvěř?
Hon na odcházejícího prezidenta Václava Klause, usilovně podporovaný masívní mediální masáží, byl směšnou pomstou, připravovanou už delší dobu a bohatě zaplacenou určitými lidmi. Jejich jména se objevila i na veřejnosti a dnes už nejsou žádnou neznámou. Svět si z nás dělal legraci a máme za humny pořádnou ostudu. Václav Klaus nebyl žádný svatoušek a má na krku řadu úletů, ale velezrada? Ani náhodou! Nyní je na řadě čerstvý prezident Miloš Zeman. Ten se ani nestačil na Hradě rozkoukat a už po něm jde další parta lovců lebek, mávajíc v rukou protestní peticí.
Pavel Preucil
Kam se poděl jedlý chléb?
Podivná hmota gumovité konzistence, s chutí, připomínající ponejvíce zkvašené piliny, už zcela zdomácněla na pultech našich obchodů. Tvary má rozmanité, názvy také, i cenami se značně liší, ale z jakési zvláštní setrvačnosti se jí stále říká chléb. Kupodivu to lidé kupují a dokonce i jedí!
Pavel Preucil
Kapitalismus, socialismus a církve. Nebezpečné zapomínání
Český národ má zvláštní náturu. Na to, co se mu nehodí, rád zapomíná a naopak stále oživuje vzpomínky na to co, se mu zrovna hodí do krámu. To je průvodní jev posledních let, kdy jsme se vymanili z područí komunistického molocha jménem SSSR a vydali se vlastní cestou, cestou ryzího spotřebního kapitalismu. Zapomněli jsme na to, jakým dravcem byl kapitalismus od 19. století, zapomněli jsme, jakým dravcem byla církev po celou řadu století. Rádi si však připomínáme pouhých 41 let komunistické nadvlády.
Pavel Preucil
Poslanecký paskvil XXXL
To, že z poslanecké sněmovny vylézají velmi často nejrůznější paskvily, které je pak nutno opravovat, je téměř pravidelností. Tentokrát vypustili naši vzácní páni poslanci do světa další, jinak to nelze říci, než hovadinu. Podle novely zákona ministerstva školství by si měli učitelé, doprovázející děti na nejrůznější akce, jako jsou školní výlety, divadla, výstavy či sportovní podniky, tyto „ztracené“ hodiny odpracovat, aby za ně dostali zaplaceno. Která hlava dubová to vymyslela, mi bohužel není známo.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Bohoslužba před bitvou. Ukrajinští kaplani kážou, i válčí s puškou v ruce
Záporoží (Od zpravodajů iDNES.cz) Reportéři iDNES.cz se vypravili na Ukrajinu za vojáky, kteří bojují proti Rusku. Stres a strach jim...
Kvůli změnám klimatu nepřibývá tornád, jen se více dokumentují, říká expert
Tornáda jsou nedílnou součástí počasí v České republice a v průměru meteorologové zaznamenají jedno...
Naši dinosauři umí čůrat ve stoje, páření se ale vyhýbáme, říká zakladatel parku
V „dinosauřích“ zábavních parcích sítě DinoPark najdou návštěvníci věrně zachycená prehistorická...
Děti si hrály na střeše haly u Stuttgartu, čtyři se ze sedmi metrů zřítily
Čtyři děti se v sobotu večer v Remshaldenu nedaleko Stuttgartu na jihozápadě Německa propadly...
Prodej chaty 3+1, 312m2, zahrada, Černošice - Mokropsy, Praha západ
Černošice, okres Praha-západ
4 500 000 Kč
- Počet článků 134
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4405x