Můj životní průšvih je, že jsem se dodnes nenaučil krást. Čekám na tu generaci, o které se všeobecně tvrdí, že přijde po nás a krást prý už nebude. Kradlo se za komunistů, což přiznávám, ale když jsem šel vysypat na dvůr odpadky, byt jsem nezamykal. Dneska žena nastartuje před vlastním domem na venkově auto, aby rozmrzlo – a někdo jí ho ukradne. Blbá ženská, tak to nyní hodnotí diskutéři. Pachatel je snad hrdina…
Zvykl jsem si během současného stavu, který někdo nazývá demokracií, na nejrůznější situace. Ovšem když kolegyně blogerka napíše článek http://jitkamarkova.blog.idnes.cz/c/310424/Jak-jsem-kradla-v-supermarketu.html
Jsem trochu v šoku. Text povídá o tom, že ač údajně nechtěně, autorka cosi zcizila v hypermarketu a byla odhalena. Průser se ale podle jejích slov vyřešil příchodem manažera, ten její prohřešek pokryl. Ale dáma se neudržela, vždyť máme blog, a tak se rozhořčila. A z pokusu krádeže se stala šikana. Jedna paní v diskuzi pod ní napsala, že v pokladně marketu nahlásila deset rohlíků a měla jich patnáct a následně byla šikanována pro toto opomenutí. Fakt se domníváte, že splést se o pět rohlíků je směšná chyba? A kdyby to udělal každý?!
Pro někoho je možná krásné a šlechetné okrást mezinárodní obchodní řetězec. Já na rozdíl od zlodějů vidím ty holky za pokladnami těch supermarketů a ruka by mi upadla, kdybych se je pokusil okrást. Neokrádáte řetězce, paní Marková, ale právě ta děvčata. Nestydíte se, že právě tu tyčinku, či co jste šlohla (pardon, nenápadně provezla přes pokladnu), zaplatí za vás zrovna jedna z nich?
Kradlo se, krást se bude. Ale prosím čtenáře, tedy ty, co kradou v supermarketech, aby z toho nedělali čtvrtý národní odboj. Díky…
