Šlapka na stopě údajného zločinu

Byla to taková klasika: on ji miloval, ona jeho ne. Aby jí svou lásku dokázal, počíhal si na ni na liduprázdném místě a objal ji. Chtěla se z jeho náruče vytrhnout, mužské ruce ji nechtěly pustit a začaly putovat po jejím těle, 

stisk zesiloval a najednou ležela na zemi mrtvá, uškrcená. Místo činu Třebsín, okres Benešov, rok 1938. On se jmenoval Augustin Přeučil, ona Marie Jarůšková.

Třebsín, sobota 14. listopadu 2015, pravé poledne. Na třebsínské návsi nedaleko zrekonstruované zvoničky se schází turistický oddíl Šlapka, tvořený manželskými dvojicemi Blanka+Pepík, Jana+Aleš a německými ovčáky Dixie+Ori. Cílem výletu jsou vyhlídky na Vltavu, Smetanova a Máj. Náves je plná zaparkovaných aut, ale většina jejich posádek vyrazila na sever zdolat bájný vrch Medník a následně Posázavskou stezku, zatímco vyhlídky leží opačným směrem. Vede k nim žlutá turistická značka.

Ke Smetanově vyhlídce je to z Třebsína asi o půl kilometru dál než z parkoviště, zřízeného nedaleko ní a které využívají zhýčkaní výletníci ve snaze omezit pěší pohyb na minimum. Před cílovým bodem je velká náhorní plošina, kde se zvyšuje frekvence pendlujících lidí. Na okraji skalnatých srázů, prudce spadajících se stometrovým převýšením k Vltavě, se nachází spousta chat. Nenápadná pěšina mezi nimi vede k vybetonovanému molu, odkud je nádherný výhled na řeku. V těchto místech údajně komponoval Bedřich Smetana symfonickou báseň Vltava, ovšem v jeho časech zde bouřila voda mezi skalisky ve Svatojánských proudech, dnes hluboce ukrytých pod hladinou štěchovické přehrady. A právě zde se měl také Augustin Přeučil zbavit těla nebohé Mařenky.

Jméno Augustin Přeučil už na věky zůstane synonymem zrady a udavačství. Jeho příběh je všeobecně znám, takže si ho zrekapitulujme jen ve zkratce: Třebsínský rodák (3. 7. 1914) požádal po vzniku Protektorátu Čechy a Morava o brazilské vízum, na cestě z velvyslanectví ho zatklo gestapo a přinutilo podepsat spolupráci. Krátce na to se přes Francii dostal do Anglie a stal se stíhačem u čs. perutě, odkud dodával špionážní informace Němcům. V září roku 1941 uletěl se stíhačkou huriccane do Belgie, kde přistál a skrýval se u odbojářů. Zanedlouho se vydal do rukou Němců, předal jim neporušený stroj a své belgické pomocníky napráskal, za což dostali trest smrti. Následně si Přeučila převzalo pražské gestapo, které ho používalo jako provokatéra a volavku. Představoval se jako uprchlý pilot a pokud mu lidé pomohli, došlo následně k jejich zatčení a popravě. Na rozdíl od udavačů-pilotů typu Geryka a Čurdy, kteří se stali zrádci až na území Protektorátu, Přeučil šel do západního odboje s předem určenými špionážními úkoly. V roce 1947 byl po jednodenním soudním procesu odsouzen k trestu, který byl vykonán ještě týž večer.

Více než šedesát let po Přeučilově popravě se náhle objevuje nová hypotéza. Udavač podepsal spolupráci s gestapem, protože odhalilo jeho účast na vraždě Marie Jarůškové z Třebsína v roce 1938. Miloval ji, ona jeho ne, tak ji uškrtil a za pomoci svého otce a truhláře Macha dopravil tělo k dnešní Smetanově vyhlídce, odkud jej svrhli ze skály. Mělo to vypadat jako sebevražda z nešťastné lásky.

Tato teorie má však obrovské trhliny. V dobovém tisku z roku 1938 (Národní listy, Národní politika), který tehdy psal o kdejakých malichernostech včetně zlomených nohou na náledí, se nenajde jediná zmínka o úmrtí či sebevraždě děvčete v oblasti Třebsína, ani v jeho širším okolí. Tuhle senzaci by si redaktoři zmíněných listů nenechali v žádném případě ujít. Kde tedy tato interpretace dávného zločinu vznikla?

Poprvé se objevuje v roce 2011 v diskuzním televizním pořadu Historie.cs o českých letcích ve Velké Británii, kde je krátký vstup věnovaný právě Augustinu Přeučilovi a případu smrti Marie Jarůškové. Jistý třebsínský truhlář Macháček prý na smrtelné posteli přiznal, že spolu s Přeučilem a jeho otcem odtáhli mrtvolu ze Závisti (součást Třebsína) na skálu nad Vltavou, kde jí přivázali na krk kámen, aby to vypadalo jako sebevražda, a hodili ji do řeky v blízkosti tehdy neexistující Smetanovy vyhlídky. Jenže ze Závisti je to k vyhlídce dost daleko, navíc po rozlehlé holé pláni, takže by trojice táhnoucí tělo byla zdaleka viditelná. Lze pochybovat, že by se spolupachatelé dopustili takového velkého rizika.

Druhým zdrojem informace o nikdy neodhalené vraždě je kniha Václava Šeráka Mezi Vltavou a Sázavou, která opakuje v podstatě stejný příběh, akorát z „jistého Macháčka“ se stává „jistý Mach“. Z hlediska žurnalistického se bere ten který fakt či událost za skutečnost, pokud ji potvrdí alespoň dva na sobě nezávislé zdroje, což by v tomto případě odpovídalo: máme tu přece televizní pořad a knihu. Při bližším zkoumání však zjistíme, že obě informace pocházejí z jediného pramene, kterým je vojenský historik Jaroslav Čvančara. Proto ze seznamu hříchů zrádce a udavače Augustina Přeučila vraždu mladého děvčete škrtám.

Ale pojďme se Šlapkou dál k vyhlídce Máj. Zatímco pohodlní automobilisté nasednou do svých vozů a dostanou se k ní po silnici přes Krňany do Teletína, kde mají k dispozici parkoviště a odkud je čeká jen pár set metrů pro jejich nohy jistě namáhavé chůze, my pokračujeme po žluté značce prudkým sešupem ke Krňanskému potoku. Dostaneme se k trampské osadě Proudy, odkud dlouhým mírným stoupáním dorazíme na další náhorní planinu před vyhlídkou Máj. Samotný Máj je ještě úžasnější než předchozí zastávka u Smetany, převýšení nad hladinou Vltavy zde činí skoro dvě stě padesát metrů, tedy čtyři Petřínské rozhledny nad sebou. Není divu, že fotografie z těchto míst lze spatřit ve stovkách téměř totožných variací na internetu.

Nedaleko Máje se nachází horolezecký terén Bílé skály (ano, má to souvislost s trampskou písní „až ztichnou Bílé skály nad černou peřejí“), z nichž jedno skalisko se nazývá Mařenka anebo U Mařenky. Název vznikl údajně od dívky, která zde z nešťastné lásky skočila do řeky. A tím se zase vracíme k Marii Jarůškové, neboť je možné, že to byla právě ona, která zde skoncovala ze životem. Na tento názor mám stejné právo, jako historik Čvančara na svůj.

Šlapka se do Třebsína vrátila po svých stopách, respektive po žluté turistické značce. Na této trase totiž nelze udělat okruh, tedy pokud bychom nechtěli použít o víkendech dosti frekventovanou silnici (právě těmi „turisty“, co se nehnou od svého auta na víc než pár desítek metrů) z Teletína do Krňan a následně do Třebsína.

Právě tam Šlapka hodlala svůj výlet zakončit v hospodě U Novotných, kde kdysi obsluhoval i Augustin Přeučil. Nezakončila. Zdejší hospodský v poloprázdném lokále nejprve souhlasil s tím, že nás přijme i se psy a vyčlenil nám místo v rohu, ovšem po spatření Oriho a Dixie vyvalil oči, rozklepal se a následně nás vykázal. To byl jen malý stín na nádherném výletu, kde dvounozí i čtyřnozí členové Šlapky kromě pozorování přírodních krás možná odhalili i pozadí zločinu, který se nikdy nestal.