Probuď se, Ameriko! Jinak dáme přednost Číňanům!

Nejsem milionář, ekonom, ani svobodný občan, jsem jen rukojmím České republiky, potažmo tedy i Evropské Unie a USA. Musím tady žít, protože vlastně není kam utéct. Marast, korupce a násilí, jak se zdá, už zachvátily celý svět.

Plácáme se tady na tom svém malém (středo)evropském písečku, zatímco v USA nastala krize. Naši (evropští) politici nejprve tvrdili, že to se nás jako netýká, a najednou bumprásk, je to i tady. Takže čekáme, že se v USA věci dají dokupy, pak se dáme dohromady i my - a bude zase fajn. Dopředu lze říci, že už nikdy dobře nebude. Stačí jen číst americké servery a najednou tu máme občanské kecy jak u nás před listopadem 1989: Policejní stát, pošlapávající základní lidská práva, neefektivní průmysl, rozhazování peněz…

Čína a Asie převálcovaly současný svět. Prostý občan USA si leda tak může postesknout, že jejich nejbohatší firmy se z vývozců staly dovozci, výroba se z USA převedla do Číny, ovšem tam vyrobené zboží se vrací zpět do amerických obchodních řetězců.  A Američan je bez práce, zboží označené Made in USA pochází z východoasijských rukou.

Amerika ve dvacátém století dvakrát významně pomohla Evropě ve světových válkách. Získala si za to vděk i uznání. Vzhlíželi jsme k ní coby k nositeli nejen úžasné techniky i spotřebního zboží, ale i kultury. To vše je nyní ohroženo, Amerika spí. Takhle to vyjádřil jeden obyčejný Američan: „Ztratili jsme vše, co jsme vybudovali po druhé světové válce. Díky exportu z Asie nemáme v USA práci. Tento dovoz likviduje domácí výrobní základny.“

Jak z této situace ven? To platí stejně v Americe, jako i u nás. Jistý Joel Kaye to vyjádřil takto: Je třeba začít znovu. Zastavit dovoz a zpomalit Asii, jinak získá naše nejlepší trhy. Čína bude mít vždy dost práce pro své lidi pro zásobování asijských obchodů, my zase uchráníme pracovní místa pro zásobování těch svých…

Co říci na závěr, když si takto stěžují naši novodobí přátelé? Asi bychom se měli v prvé řadě bát Asiatů, jako se bojí oni…

No ale raději to zkonzultuji s bývalými dělníky z vysočanské ČKD, závodů Lokomotivka a Kompresory, kteří díky svému vystoupení na Václavském náměstí v listopadu 1989 měli rozhodující význam na porážce totalitního režimu, zda se tehdy konkurence nebáli. Pak bych se zeptal ve Strakonicích, jak funguje firma ČZ, co ji koupila italská Cagiva. Ptal bych se všude, podobných kdysi velkolepých a dnes dávno vytunelovaných firem je dost a dost.

Takže ten závěr: Bojíte se fakt Číňanů?