Kočky by se měly zabíjet!

Prvního kocourka (bylo mi osm let) mi sežral soused, potažmo kostelník z jisté pražské městské části. Chvíli trvalo, než jsem tuto skutečnost odhalil a hlavně přestal plakat. Tento sluha boží mi ještě stačil zkonzumovat v průběhu dalších let ještě dva mourky…  

Přestože bych nyní měl být smutný a preferovat chov koček, případně kocourů, naopak se přikláním k jejich rychlé a okamžité likvidaci. Tak například můj poslední kocour ráno posnídal ještěrku, v poledne ji doplnil ptáčkem a večer vyházel z ptačího hnízda (byť jsem se tomu snažil mechanicky zabránit) vajíčka. Soused (ptakomil) mi tehdy oznámil, že z důvodu útoků mourka na populaci ptactva, tohoto zastřelí…

Samozřejmě tak neučinil, nicméně čas oponou mávnul. Nyní chovám psa a chápu, proč kočky nesnáší. Zatímco pes nemá šanci se pohybovat po pozemcích sousedů, kočky to zvládnou. A můj pes je nesnáší a jakmile zjistí, že tito kočičí hajzlíci jsou na našem pozemku, neustále štěká.

Sousedka má neuvěřitelné množství koček a kocourů, které se mezi sebou neustále pářejí a jejich potomci obtěžují široké okolí. Jen tak mimochodem, kdybych patřil  k bulvárním novinářům, napsal bych skvělý článek např. pro Blesk (svým způsobem je VIP!). Jenže tahle baba, co mě její kočky neustále obtěžují, v životě nepracovala ani minutu. Ten chlap, co jí přitáhl kočky, ji původně přišel pojistit…

Sečteno a podtrženo: Velmi mi vadí, když se cizí zvířata potulují po mém pozemku. Zatímco se bojíme cizího psa, tak se nám má toulat po zahradě cizí kočka?!