Napřed lékaři, potom další?

Když G. Husák zavřel v 1968 hranice a prohlásil „že štáná hranica nieje korzom“, pak musel zabránit masovému exodu obyvatelstva z hospodářských důvodů a tím následnému zhroucení národního hospodářství.

Na důvodu opustit českou republiku se až dosud nic nezměnilo. Rozdíl ve mzdách je stále ještě
natolik vysoký, že u mnoha povolání, zejména tam, kde se vyžaduje odbornost se i nadále
vyplatí říci děkujeme, odcházíme.
Jediné, co zabránilo masovému odchodu kvalifikovaných pracovníků bylo uzavření
pracovního trhu ze strany SRN. Toto uzavření ale vyprší k 1. květnu.
Po prvním květnu přestanou v SRN platit zákonná omezení o volném pohybu pracovních
sil. Čemu česká média nevěnovala téměř žádnou pozornost byla skutečnost, že po úporných
jednáních opozice s vládnoucí koalicí nedošlo k dohodě o vyrovnání výše mezd v oblasti
pronájmu pracovních sil. V SRN existuje zákon, umožňující zakládat agentury, které půjčují
vlastní zaměstnance (smluvní pracovníky)do různých podniků a institucí. Původní záměr
zpružnit pracovní trh v závislosti na momentální hospodářské situaci podniků se zvrhl
v dosud neslýchané vykořisťování prcovních sil. Úporná snaha vládní koalice zabránit
přiznání smluvním pracovníkům stejnou mzdu za stejnou práci, kterou vykonávají jejich
kolegové s řádnou pracovní smlouvou má očividně důvod v harmonizaci mezd v EU
a to směrem k nízkým mzdám okolních států východní Evropy. V průměru činí rozdíl
mezd smluvních pracovníků vůči kmenovým zaměstnancům přibližně 48,1% za stejnou
práci. Za těchto podmínek pracuje v SRN 7.000.000 lidí všech profesí. (2)
Porovnání mezd:
profese                                  mzda               smluvní              v Kč           mzda v ČR
                                                v €                 pracovník       1€=24 Kč         Kč
                                                (1)                   0,481(2)                                  (3)         
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
svářeč se zkouškou                1.941               933,62             22. 406,9       20.200
pokrývač                                 2.215             1.065,4             25.570           19.300
natěrač ocel konstrukcí          3.023             1.454,06            34.895           19.070
zedník                                     2.436            1.171,7              28.121           17.970
tesař                                       2.482            1.194                 28.652           19.310
instalatér plyn/voda                2.048                985                23.642           18.390
stav. zámečník                        2.422-            1.165                27.959           20.520
malíř. tapety                           2.228              1.072                25.720           18.060
strojnictví, ing.             2.812.– 6.980   1.353.- 3.357   32.472- 80.568         29.780
mechanik                      2.600 - 3.000   1.251 -.1.443   30.024 - 34.632         19.520
obsluha strojů                      1.905              916                  21.991             19.420
seřizovač                      2.486 -  3.114   1.-196 – 1.498    28.704 – 35.952    22.130
stroj. zámečník                     2.445             1.176                28.225              18.530
strojník                                 2.736             1.316                31.584              19.520
nástrojář                              2.680             1.289                30.938              21.130
auto elektrikář                     2.003                963,40            23.123             19.400
automechanik                      1.960                943                 22.626             19.150
řidič nákladního auta   1.900 - 2.500,   1.202 – 1.900   28.848 – 21.936      21.080
V přehledu jsou uvedeny odbornosti, kde není potřeba zcela ovládat cizí řeč.
Je až zarážející, jak jsou v ČR znivelizovány mzdy. Jejich výše se převážně neliší více
jak o 1500 Kč. Takto znivelizované mzdy ukazují na skutečnost, že zcela reálně existuje
mzdový kartel podnikatelů s cílem zabránit růstu mezd.
Lékaři  v ČR kteří vyvíjejí tlak na vládu s cílem zvýšit jejich mzdy vykazují intelektuální
omezenost. Nejsou očividně schopni si uvědomit, že jejich příjmy se odvíjejí z mezd,
uvedených v posledním sloupci tabulky(4). Navíc se musí dělit ještě s lékárníky , výrobci
lékařských nástrojů a přístrojů, spolu s výrobci léčiv. Na místo aby se postavili za požadavky
všeobecně zvýšit mzdy, prosazují bezohledně pouze vlastní prospěch.
Všeobecná snaha udržovat mzdy na všeobecně nízké úrovni je jednou z hlavních příčin
selhávání zdravotní péče jak v ČR, tak i v SRN. Možný exodus kvalifikovaných pracovních
sil tuto situaci ještě zhorší.
Jestliže se český pracovník rozhodne odejít pracovat do SRN, pak může docílit plat v rozmezí
prvního a druhého sloupce. Reálné je, že skončí u některé firmy jako smluvní pracovník
s platem pohybujícím se kolem mzdy, uvedené v prostředním sloupci. Důvodem jsou
jazykové deficity. I tyto naprosto vyděračské mzdy ale u mnoha profesí výrazně převyšují
mzdy v ČR. Z přehledu lze vyvodit, že český podnikatel je v honbě za maximalizací zisku
stejný vykořisťovatel jako jeho německý kolega. Uvedený přehled názorně dokazuje,
že vykořisťování pracovní síly je reálné a není pouze tvrzením komunistické propagandy,
jak se všeobecně tvrdí. Rozsah migrace pracovních sil po 1. květnu lze jen těžko odhadnout.
Závěr
Vzhledem k současnému prudkému konjunkturálnímu vzepětí v SRN lze předpokládat,
že dojde k značnému úbytku kvalifikovaných pracovních sil v ČR, neboť se vývoj mezd
smluvních pracovníků bude vyvíjet směrem od druhého k prvnímu sloupci.
Z toho důvodu je možno považovat údaje v druhém sloupci za minimum výdělku smluvních
pracovníků. Navíc platí v celé řadě oborů minimální mzda ve výši 7 až 8 €, což
představuje 168 až 192 Kč/hod.(1€=24 Kč). Dále platí, že čím vyšší je odborné vzdělání,
tím vyšší je rozdíl ve mzdách mezi SRN a ČR. Tato situace může vézt k vážným potížím
zejména u drobných podnikatelů, neboť může s velkou pravděpodobností dojít ke značnému
tlaku na mzdy, což může výrazně snížit atraktivnost českého hospodářství pro zahraniční
investory.
(1)Mzdy podle profesí SRN http://www.gehalt-tipps.de
(2) Přepočtový koeficient na mzdu smluvního pracovníka
      http://www.dgb.de/themen/++co++05964e7a-3299-11e0-6480-00188b4dc422
(3)Mzdy podle profesí ČR    http://www.platy.cz
(4)http://premysljankroupa.blog.idnes.cz/c/155777/Kdo-plati-prispevky-na-zdravotni-pojisteni.html