Celosvětově dochází ke změně výrobního způsobu.

V posledních letech se se stále důrazněji prosazují nové formy investičních fondů, které jsou buď z části, nebo zcela pod kontrolou státu.Z hlediska charakteru investic se jedná o státem produktivně investované prostředky.

V tomto případě se stát nesoustřeďuje na investice vytvářející rámcové, optimální podmínky
pro podnikatelskou činnost soukromého kapitálu, nýbrž se staví sám do aktivní role vlastníka
kapitálu.
Cílem je jednak formou kapitálových podílů zabezpečit pro sebe přístup k surovinám,
možnost dostat se k špičkovým technologiím, zabezpečit pro sebe výhodnější postavení na
mezinárodních trzích. Logickým důsledkem je zvyšování sociální úrovně obyvatelstva.
Tento trend lze pozorovat prakticky ve všech zemích s prahovou ekonomikou.
Jsou to především ČLR, Indie, Brasilie, Venezuela.
Zisky z těchto investic plynou do státního rozpočtu a tvoří takto vedle daní druhý pramen jeho
příjmů.
Stručný přehled státních investičních fondů(1)
                    Název/sídlo                      kapitál v miliardách $    rok založení

Abu Dhabi Investment Authority                        875                     1976
Sama Foreign Holdings, Saudská arábie            431                     2008
Safe Investment Company ČLR                          347                     1978
Goverment Pension Fund Global Norsko            346                     1990
Goverment of Singapore Investment

Corporation Pte Ltd (GIC)   Singapur                 330                     1981
State FX Investment Group+Hueijing Co ČLR    300                        -----
(Přebytky deviz ze státních exportů)
Kuwait Investment Authority  Kuvajt                 213                      1953
China Investment Corporation  ČLR                  200                       2007
Stabilizační fond                        ČLR                  127,5                    2004
Temasek Holdings   Singapur                            108                       1974
ALASKA Permanent Fund        Aljaška, USA         40,2                    1976
Australian Future Fund        Australie                  40                          -----
Brunei Investment Authority   Brunei                  30                       1983
Economic and Social Stabilisation Fund  Čile     21,8                      2006
Korea Investment Corporation Jižní Korea        20                         2005
Khasamah National BHD          Malajsie             17,9                      1993
National Development Fund      Venezuela        17,5                      2005
Alberta Heritage Saving Trust Fund  Kanada     16,4                      1976
National Stabilissation Fund       Tajvan               5,2                      2001
Nartional Fund Kasachstán                                14,9                      2000
Mubala Development Company
Spojené Arabské Emiráty                 Abu Dhabi    10                       2002
Istithmar   Spojené Arabské Emiráty Dubai            8                       2003
DIC Spojené Arabské Emiráty            Dubai           6                       2004
State General RF                                Oman           6                       1980
Ne všechny státy, které založily státní investiční fondy ukládají do nich přebytky z 
těžby a prodeje surovin. Mezi nimi je i řada států, které nedisponují významnou
surovinovou základnou. Zde jsou uvedeny, Jižní Korea, Singapur, Kanada, Tajvan
a v neposlední řade ČLR. Jako zdroj příjmů do státních investičních fondů slouží
především lidská práce spolu s podporou vývoje vědy a techniky. Čili kapitál, kterým
disponují i členské země EU. Katastrofální hospodářská situace zemí EU, uplatňujících
výrobní způsob kapitalismu volné soutěže je výsledek zastaralých ekonomických teorií.
Zestátnění surovinových zdrojů a ukládání tržeb z nich plynoucích do státních fondů
ukazuje pouze jednu z mnoha možnosti využití zdrojů.
Existence státních investičních fondů dokazuje, že všechny vlády těchto států mají vážný zájem
na zvýšení a pozdějším udržení životní a technické úrovně společnosti bez ohledu,
zda disponují surovinovou základnou, či nikoliv. Takovýto zájem vlád EU, ač vysoce žádoucí,
nelze mimo mediálního praní mozků v ekonomické praxi ani v náznaku nalézt.
Jako příklad investice do budoucnosti může sloužit zřízení university v Saúdské Arábii,
120 km od Mekky.(4) Náklady 12,5 miliard $, rozloha 36 km2. Na kampusu neplatí šaria.
Univerzita je přístupná studentům z celého světa bez ohledu na jejich náboženství.
Cíl: formou velkorysých stipendií přilákat světovou vědeckou špičku a zajistit odpovídající
úroveň vzdělání nejen studentů z řad místního obyvatelstva. Cílem je znovunastolení vědy
arabského světa na světovou úroveň. Podobnou universitu zřídil i Singapur.
Almužny plynoucí do vědy a vzdělání evropských zemí mohou EU uvrhnout hluboko
do hospodářské a vědecké bezvýznamnosti.
Z přehledu je dále patrné, že k zakládání státních investičních fondů začalo docházet v druhé
polovině minulého století. Tento trend se výrazně zvýšil po roce 2000. Růst vkladů do těchto
fondů vykazuje nebývalou intenzitu. V odborném tisku se objevují odhady růstu investičních
prostředků umístěných v těchto fondech až na úroveň 12 bilionů $ do roku 2015.
Je zajímavé, že na rozdíl od nepřetržitého růstu státních investičních fondů podíly
soukromých investičních fondů klesají vlivem ztráty důvěry v souvislostí s bankovní krizí.
Pouze u private equity funds činil pokles objemu investic v r. 2007 ze 120 miliard $
na 9 miliard v r. 2009.(2) Tento trend napovídá, že produktivní investice formou
private-equity funds mají nejen sestupnou tendenci, ale že tyto fondy daleko pokulhávají
za celkovým objemem státních investičních fondů. Praktiky private-equity funds založené
na krátkodobém spekulativním dosažení zisku jsou v západních médiích označovány jako
kapitalismus kobylek.(3)

Závěr:

Hospodářská politika pravicových stran spočívající na pronajímání levné pracovní síly
domácímu i mezinárodnímu kapitálu ze strany státu není ničím jiným, než plundrování
vlastních zdrojů. Lidských zdrojů. Z bohatství země, spočívající na píli, inteligenci,
vzdělanosti a schopnostech jejich obyvatel, nemá vlastní obyvatelstvo kromě nízkých
mezd, trvalého soklu nezaměstnanosti a horentního zadlužení domácností a státu zhola
nic. Jak Česká republika, tak i SRN zaznamenává trvalý odliv kvalifikovaných pracovních
sil. Ono „děkujeme, odcházíme", není jenom českým fenoménem. Inu prací pro podnikatele
v neoliberálním systému si ještě nikdo neudržel stabilní životní úroveň, o jejím růstu ani
nemluvě. Stále zřetelněji se ukazuje, že výrobní způsob kapitalismu volné soutěže, jak
je praktikován v USA a EU je již ze střednědobého vývojového horizontu neperspektivní.
Současný vývoj ukazuje, že K. Marx měl pravdu jestliže tvrdil, že postupným vývojem
dojde ke změně výrobního způsobu tím, že celosvětově začne nad soukromokapitalistickým
výrobním způsobem postupně převládat zestátněný, zespolečenštěný výrobní způsob.
Prudký nárůst světového objemu kapitálu vázaného ve státních investičních fondech
a produktivně investovaného dnes již po celém světě tomu velmi zřetelně nasvědčuje.
(1)http://de.wikipedia.org/wiki/Staatsfonds
(2)http://de.wikipedia.org/wiki/Private_Equity
(3)http://de.wikipedia.org/wiki/Heuschreckendebatte
(4) http://www.kaust.edu.sa