"Zrození planety opic" aneb Opice všech zemí, spojte se!

Když v roce 1968 natočil Franklin J. Schaffner originál "Planety opic" ("Planet of the Apes") s vynikajícím Charletonem Hestonem v hlavní roli, jistě netušil, jaké "opičí" šílenství bude následovat ...

Pierre Boulle se postaral o revoluční námět, ve kterém je dodnes možné spatřovat alegorický příspěvek do fóra diskusí o rasové nesnášenlivosti, když učinil z lidí otroky vykořisťované vládnoucími opicemi. Snímek se dočkal nominace na Oscara v kategorii "nejlepší kostýmy" a "nejlepší originální hudba k filmu" (Jerry Goldsmith), aby si nakonec John Chambers odnesl v roce 1969 čestného Oscara za provedení "opičích" masek.

Film je dodnes díky vynikajícímu námětu a skvělým trikovým efektům, považován za filmovou sci-fi klasiku. Jako takový si za více než čtyřicet let vysloužil mnoho, převážně výrazně horších následovníků v podobě dalších "dílů" a několika seriálů. Jako poslední se před letošním "Zrozením ..." nechal před deseti lety tímto námětem ovlivnit i Tim Burton, který obsadil do hlavní role Marka Wahlberga a dovedl trikovou technologii, založenou na namaskovaných lidech, do naprosté dokonalosti. I tak byl však výsledkem pouze podobně vyprávěný, stejnojmenný film, který, až na dovedně pozměněný konec, nepřinesl nic nového a způsobil značné rozpaky.

Rick Jaffa a Amanda Silver zasadili děj filmu do období před dějem původní "Planety opic" a vytvořili tak prequel, což je model, který získává v posledních letech z důvodu krize původních námětů stále více na popularitě (například "Batman begins", "Hvězdné války I, II, III", či poslední "Startrek"). Vyprávění nemá, s výjimkou několika logických kotrmelců, výraznější slabiny a bez zvláštních odboček vypráví historii vývoje léku na léčbu Alzheimerovy choroby a jeho testování na šimpanzích, které vede k nečekaným důsledkům.

		Ceasar

Fakt, že Rupert Wyatt "ušetřil" úsporným vyprávěním a absencí 3D okázalosti, si plně vynahradil úrovní trikových efektů, které jsou stejně převratné, jako u filmového originálu. Lidi, namaskované do podoby primátů, nahradili lidoopi, digitálně vytvoření ve studiu WETA Digital ("Pán prstenů", "Avatar"). Andy Serkis si zopakoval svou roli, kterou vytvořil již v "Pánu prstenů", když se stal předobrazem mimiky postavy Glooma. Zde byl předobrazem mimiky zakladatele "opičí civilizace" Ceasara, která je tak přesvědčivá, že na sebe strhává větší pozornost, než herecký výkon hlavních "lidských" protagonistů.

"Zrození planety opic" považuji zatím za nejpovedenější film letošního léta. Brzy se můžeme těšit na pokračování, jelikož k tomu svádí nejen otevřený konec filmu, ale i název, který mnohem víc, než s vlastním dějem filmu, koresponduje s faktem, že se zrodil nový kult, který bude mít zřejmě jako originál z roku 1968, celou řadu následovníků ...