The Social Network ... přišel Bůh a řekl, budiž Facebook

... nebo, že by to bylo jinak? Jednou jistě přijdou nějací mudrlanti a překroutí i způsob založení tohoto celosvětového fenoménu, sociální sítě, jejímiž uživateli je v současné době půl miliardy lidí. Možná proto se rozhodl David Fincher ("Se7dm", "Hra", "Zodiac", "Klub rváčů") vyprávět svou "pravdivou verzi" vzniku webových stránek Facebook.com ve filmu The Social Network ...

Jak známo, hlavní zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, dnes nejmladší miliardář světa, se o tomto kinohitu příliš pochvalně nevyjádřil, jelikož jej líčí jako geniálního programátora, který Facebook vytvoří v afektu z rozchodu ze svou dívkou. Těžko říct, do jaké míry je pak pravdivé vylíčení jeho sporu se svým kamarádem, finančním sponzorem celého projektu, Eduardem Saverinem a kolegy z Harwardské univerzity, kterým nápad na vytvoření Facebooku v podstatě ukradl.

Příjemné je, že film není žádné nažehlené hollywoodské pozlátko. Na konci filmu si nesednete na zadek a neřeknete si, "wow, tak tohle jsem ještě neviděl", nebudete zaražení, dojatí, vyděšení, ani náramně pobavení.

Film v podstatě nevyvolává žádnou emoci s vyjímkou jediné. Vznik řady fenoménů je nenápadný, postupný, zpětně viděno, jakoby samozřejmý a být při jeho vzniku je úžasné.

V průběhu filmu jsem se zamýšlel, zda-li by bylo možné podobný příběh vyprávět třeba o vzniku Microsoftu, či Appleu, firem neméně známých a jejich vlastnících Billu Gatesovi a Steveu Jobsovi, kteří jsou neméně "za vodou". Pravděpodobně nikoliv.

Na Facebooku je úžasné, že vznikl již v době boomu Internetu, který dnes používá skoro každý a kterému "skoro každý rozumí". Z toho pramení i obrovský úspěch nového filmu ve Spojených státech, domovině Internetu. Dalším zajímavým faktem je, že Zuckerberg v podstatě nepřišel s žádnou technickou inovací, v podstatě jenom "vzal" do té doby dostupné prostředky pro publikaci fotek, sdílení informací a zasílání zpráv, "vložil je do mixéru", zamíchal a vzhledem ke genialitě celého nápadu z něj vzešly jedny z nejpoužívanějších stránek současnosti.

Možná vám to přijde banální a řada lidí se pak domnívá, že si Zuckerberg svůj úspěch nezaslouží, ale ruku na srdce. Co je nového na sáze Harry Potter? Je to víc, než spojení Saxany, Hvězdných válek a studentské romance? Současnost již negeneruje jen geniální vynálezce zcela nových objevů, ale lidi, jejichž genialita často spočívá "pouze" v geniálním spojení již viděného a známého novým způsobem. Jak Zuckerberg ve filmu říká, "má snad být nějaký truhlář souzen za to, že dělá to, co dělalo již mnoho truhlářů před ním"?

Mě osobně o Facebooku poprvé informoval kolega Dhanjal z Anglie. Poslal mi link, na kterém se mohu registrovat, protože jsme hledali nejlepší možnosti komunikace, ale našli jsme nakonec jiné, tak jsem se na registraci vykašlal. Přibližně rok na to jsem začal, co by začínající bloger, vnímat, že jsou někteří kolegové na "jakémsi" Facebooku a tak jsem se tam přihlásil a shledal, že to je onen "zázračný tool", na který mě již dříve upozornil Dhanjal.

Od té doby jsem postupně překonával a stále překonávám zábrany, které mi říkají "tohle tam nedávej, tyhle fotky nepublikuj, tenhle status se někomu může zdát trapný, tohohle člověka zrovna na chatu neotravuj", ale zacházím dál a dál, protože myšlenka Facebooku je stejně jednoduchá, jako geniální. Umožňuje sdílet informace s přáteli a rodinnými příslušníky, stejně jako v podstatě s cizími lidmi, ať již díky sdílení informací na tzv. Zdi, či v různých, uměle vytvořených zájmových skupinách. Vzhledem k tomu, že se jedná o virtuální spojení po síti, je zcela jedno, kde se známí nacházejí, či kde se zrovna nacházím sám a přesto si můžeme vyměňovat informace a vědět o sobě.

Jistěže jakákoliv publikace osobních informací může být nebezpečná, o čemž se v poslední době přesvědčil známý politik Miroslav Macek, protože svět je nejen plný milých lidí, ale také nepřejících škarohlídů a úchylů. Publikace informací je na vlastní nebezpečí, ale pokud mohu parafrázovat slavnou větu, pak používání Facebooku v malých dávkách, neškodí v jakémkoliv množstí. Ostatně jako užívání čehokoliv jiného. 

Je zcela lhostejné, zda-li Facebook využíváme za účelem "balení holek", sdílení koníčků, snahy si verbálně ulevit od každodenních problémů, abychom exhibovali, či jen, abychom dali najevo, že zkrátka existujeme. Stejně tak je lhostejné, co si o Facebooku myslíme a že jej zrovna nepoužíváme, protože si myslím, že na Facebooku, či jiném druhu sociální sítě, skončí, dříve nebo později, všichni, kdo mají přístup k Internetu, jelikož Facebook není v podstatě ničím jiným, než virtuálním odrazem našeho reálného světa. V tom zpočívá jeho, možná jediná, genialita.

Myslím, že nový film The Social Network si, stejně jako Facebook, najde své zavilé příznivce i odpůrce. Za sebe mohu pouze napsat, že rozhodně stojí za vidění, přestože těží, s vyjímkou Justina Timberlakea, s poměrně neznámých herců. Je výborně napsaný, zabalený do skvělé muziky Trenta Reznora a Atticuse Rosse (z Nine Inch Nails) a sázky na příběh o "jednom z nás".

Především díky tomu se má šanci stát pro nastupující generaci náctiletých generační výpovědí. Předpokládám, že na základě této "success story" budou raději vynalézat, nalézat a vydělávat peníze, než bezcílně bloumat ulicemi, fetovat a končit tak místo sociální sítě na sociálních dávkách.

PS: Mimochodem odkaz na tento blog a na mé dřívější blogy, stejně jako spoustu jiných informací najdete přirozeně na Facebooku zde http://www.facebook.com/potoczny