Star Trek míří "Do temnoty", filmový průmysl do háje

Nemůžu říct, že by mě televizní a filmové verze „Star Treku“ až do roku 2009 nějak zvlášť bavily. Kultovní nápad, který od konce šedesátých let hypnotizoval diváky u televizních obrazovek a na plátnech kin, v mých očích především ztroskotával na divadelnosti provedení, ve kterém byl hlavní prostor vymezen rozhovorům mezi hlavními hrdiny, a většina děje se odehrávala v interiérech. Pro „mou generaci diváků“, odkojenou akčními filmy osmdesátých a počátku devadesátých let a vrcholně napínavými scénami z „Vetřelce“, to bylo poněkud málo.

Ani novější seriálové díly „Star Treku – Nové generace“, ve kterých kapitána Kirka nahradil kapitán Picard a které v „naší – vaší“ televizi běžely souběžně s jejich premiérou v Americe, mě zcela nenadchly, ačkoliv jsem v jejich přítomnosti strávil mnoho odpoledních chvil. Už, už, se zdálo, že bude skvělý nápad o cestování warpem napříč galaxiemi, koexistenci pozemšťanů s Vulkány a boji s Klingony, zapomenut, když přišel do kin „Avatar“ a přepsal filmové dějiny.

Jednak vlil novou krev do oblasti filmové sci-fi tématiky a jednak zpopularizoval formát 3D, ve kterém se vzdálené světy báječně vyjímají. V roce 2009 přišel J.J.Abrams, zázračné „dítě“ Hollywoodu a chráněnec samotného Stevena Spielberga s „resuscitačním“ „dílem“ „Star Treku“ a musím uznat, že mě uhranul. Fenomenální nápad s prequelem celé série, kdy se Jim Kirk (Chris Pine) teprve stává kapitánem a poznává svou posádku, včetně svého kamaráda Spocka (Zachary Quinto), multilingvistky Uhury (Zoe Saldana), lékaře Kostry (Karl Urban), palubního inženýra Sulu (John Cho) a fyzikálního génia Scottyho (Simon Pegg) měl všechny atributy moderních, akčních filmů a skvělý scénář, ve kterém do sebe vše zapadalo.

Diváci se mohli bavit špičkováním mezi Kirkem a Spockem, stejně jako faktem, že na konci dílu vymyslel režisér dva Spocky a místo zbylo i na flirtování Kirka s Uhurou a následný obtížný vztah Uhury a city nedotčeného Spocka. Na své si přišli jak kultovní příznivci celé série, kteří se jistě lépe orientovali ve spletitém schématu filmových postav, stejně jako diváci „Star Trekem“ nedotčení, kteří dostali naservírovaný ucelený příběh ve vynikajících, tentokrát skutečně filmových, kulisách.

V mých očích je největším problémem nejnovějšího „Star Treku: Do temnoty“ právě fakt, že k báječně rozjetým příběhům jednotlivých hlavních postav z resuscitačního dílu, nic moc nepřidává. Do příběhu se sice vmísí admirál Marcus a jeho dcera Carol (Alice Eve), ovšem zřejmě pouze proto, aby se Carol stala další líbivou dekorací. Nejzajímavější novou postavou je „záporák“ Khan / John Harrison, kterého báječně zahrál Benedict Cumberbatch, jenž stvárnil maniakálního padoucha mnoha tváří a dodal filmu alespoň jistou míru scénáristické invence.

Naopak po vizuální stránce není filmu absolutně, co vytknout. Po delší době se vyplatí zainvestovat do „3D vstupenky“, jelikož režisér Abrams si vyhrál a řadu scén naplánoval tak, aby ve 3D vyzněla co nejzajímavěji. Až na mírně dýchavičný začátek má film „Star Trek: Do temnoty“ sešlápnutý pedál akce až úplně na doraz, takže akce zakryje i občas drhnoucí dialogy, které jsou na jedné straně vtipné, ale na druhé straně lehce předvídatelné. Ani hudební stránka za vizuální nepokulhává. Michael Giacchino odvedl vynikající práci.

Pro diváka, nerozmazleného mnoha a mnoha filmy, které ročně vidím, je nejnovější „Star Trek“ skvělou volbou na odpolední, či večerní zábavu, která nenechá chladným žádného člena rodiny. Jedná se o osvěžující, nervy drásající a profesionálně báječně provedený film. Proto je i mé finální hodnocení poměrně vysoké …

… ale! Chvíli jsem tápal, co o novém „Star Treku“ vlastně napsat? Můj dojem by se dal shrnout do slov „skvělá akce, skvělá zábava, skvělá podíváná“ a jakkoliv si uvědomuji, že je takový dojem z filmu pro diváka pravým „požehnáním“, osobně mě dějově ničím neobohatil a na rozdíl od resuscitačního dílu z roku 2009 předpokládám, že bez oné pověstné "špetky", která dělá z dobré práce, kultovní dílo, na něj brzy zapomenu.

Neustálá recyklace témat z minulosti a tvorba nekonečných filmových sérií se mi nelíbí a po jisté době, kdy jsem si uvědomoval, že mě série přestávají naplňovat, mě v poslední době začínají vyloženě štvát. Rád bych věřil, že J.J.Abrams již nekývne na další díl série „Star Trek“ a bude se věnovat původnějším námětům, jako v případě filmu „Super 8“, ale spíš se zdá, že přijme natáčení sedmého dílu „Hvězdných válek“. Mají tyto do nekonečna nastavované kaše vůbec ještě nějaký smysl ?

Moje hodnocení: 80%