Skyfall je nejen Bond, ale především Film, skvělý film

James Bond je v paměti filmových diváků zapsán jako uhlazený agent Jejího Veličenstva, který své problémy, problémy své vlasti a problémy celého světa, řeší s ležérní grácií, vtipem a s pomocí nevšedních "hraček" v akčních filmech průměrné kvality. To poslední už od páteční půlnoci naštěstí neplatí.

Postava Jamese Bonda je na filmovém plátně již neuvěřitelných 50 let. Všechny jeho charakteristické vlastnosti mu dal do vínku spisovatel Ian Flemming,  režisér prvního filmu o Bondovi "Dr. No" Terence Young a především jeho první herecký představitel, charismatický Sean Connery. V roce 1962 ovšem nikdo z nich netušil, že se z Bonda stane, zatím zcela jedinečný, kinematografický fenomén.

Nejsem si přesně jistý, kolik filmů již o Bondovi bylo natočeno. Média uvádí, že nejnovější film "Skyfall" je dvacátým třetím filmem, filmová databáze www.imdb.com uvádí dvacet pět filmů, včetně zcela zapomenutého filmu "Casino Royale" z roku 1967, kde Jamese Bonda ztvárnil Peter Sellers. V každém případě je postava Jamese Bonda historicky nejobsazovanější filmovou postavou a filmy, ve kterých jej najdeme, dostaly proto svébytné označení "bondovky".

V období studené války v bondovkách stačilo, když James Bond s tváří Seana Conneryho, Rogera Moorea nebo Timothy Daltona bojoval s nenáviděnými Sověty, případně zločinci, toužícími po ovládnutí světa, kteří riziko zničení světa Sověty alegoricky zastupovali. S primitivní, bipolární, černobílou tématikou vystačil v devadesátých letech i elegantní Pierce Brosnan, kdy Sověty nahradili Rusové, Severokorejci nebo Číňané.

Zlom nastal v roce 2006, kdy se v roli Jamese Bonda objevil v "dalším" filmu "Casino Royale" Daniel Craig. Evidentně dosud nejlepší herec, jaký kdy Jamese Bonda hrál, zaměnil vtip za nesmlouvavost, eleganci za rváčské schopnosti, obleky za riflový "civil" a notorické sukničkářství za lásku k jediné ženě Vesper Lynd.

Najednou byli příznivci Jamese Bonda rozpolceni a jsou dodnes. Je Daniel Craig lepším nebo horším Bondem, než jeho předchůdci, především Bond "Nr. One" Sean Connery? Jsou rozpolceni, aniž by si uvědomili některé rozdíly předchozích filmů a posledních tří, tedy filmů "Casino Royale", "Quantum of Solace" a aktuálního hitu "Skyfall".

Za trilogií posledních šesti let je především scénáristická dvojice Neal Purvis a Robert Wade, kteří se, mimo jiné, podepsali pod obě parodie s Johnnym Englishem v hlavní roli. Humor jim tedy vůbec není cizí a pozorný divák, jej zaznamená i z Craigových úst. Problém je, že když hovoří o tom, že mu "nesejde na tom", jestli své oblíbené Martini s vodkou dostane promíchané nebo protřepané, případně, že mu "Q" řekne, že "snad nečekal vybuchující pero, je to považováno za "svatokrádež".

Doba se změnila. Je zapotřebí hledat charakterově složitější zločince, podobnější současným, moderním, individualistickým teroristům bez megalomanských záměrů. Postavit se jim může pouze hrdina z masa a kostí, ve srovnání s kterým by Sean Connery smrděl naftalínem. Trojice filmů jakoby předchází všem ostatním filmům a James Bond se teprve hledá a okolí kolem něj utváří. Proto tak například jeho sekretářku, slečnu Moneypenny nebo zbrojíře "Q" najdeme až ve filmu "Skyfall". Dle mého názoru jsou tyto tři filmy výrazně kvalitnější a propracovanější, než jejich předchůdci a "Skyfall" sám o sobě, to je velká paráda.

Režie filmu se chopil Oscarem oceněný Sam Mendes ("Americká krása") a když jsem uviděl jako autora hudby uvedeného Thomase Newmana, obrazně jsem skákal ještě pět minut na sedačce. Volba to nebyla až tak nelogická, jelikož Thomas Newman kromě hudby například k tabulkově nejlepšímu filmu všech dob "Útěk z věznice Shawshank", ozdobil svými kompozicemi i téměř všechny filmy Sama Mendese ("Americká krása", "Nouzový východ", "Jarhead", "Road to Perdition").

Celý film působí nesmírně kompaktním dojmem. Od pomalejšího rozjezdu, v podstatě pohřbívajícího Jamese Bonda, přes fenomenální titulkovou sekvenci, která patří, dle mého názoru k nejlepším v historii a její ozdobení písní od Adele ji dodává punc naprosté dokonalosti, přes Bondovo alkoholické tápání, zmrtvýchvstání, až k závěrečnému, akčnímu finále.

Craigovi je tentokrát víc, než vyrovnaným hereckým protihráčem Javier Bardem v roli tradičně psychopatického, ač nesmírně sympatického zloducha, bývalého agenta MI6 Raoula Silvy. Více prostoru získala ve filmu Judi Dench jako "M", o jejíž bezpečnost se mezi dobrem a zlem hraje a Ralph Fiennes jako její šéf Gareth Mallory. Ačkoliv jaké dobro a zlo? Ve "Skyfall" není nic pouze černé a bílé, spíš sympaticky šedé, což ovšem platí pouze o jednotlivých charakterech, včetně tradičně nevyzpytatelných ženských představitelek "Bondgirls" v podání Bérénice Marlohe a Naomie Harris, protože obrazově je film nesmírně barevný a Sam Mendes režíruje úchvatné scény.

"Skyfall" je dle mého názoru nejen dostatečně důstojným filmem při příležitosti padesátiletého jubilea, ale zároveň dosud nejlepší bondovkou. Mendesovi se podařilo přidat Craigovu Bondovi na humoru, eleganci i dalších atributech, které v předchozích dvou filmech mohly některým divákům chybět a zároveň zachoval svižné tempo vyprávění, zasazeného do současných reálií.

Těžko předvídat, jak se budou Bondovy filmové osudy dále vyvíjet, protože každý, kdo přijde po Samu Mendesovi to bude mít zatraceně těžké. Snad by se o  další film mohl pokusit současný akční režisér číslo jedna Christopher Nolan, jehož některé postupy Mendes v "Skyfall" převzal, ale to není podstatné. Za "Skyfall" si Sam Mendes, Thomas Newman, Daniel Craig a Javier Bardem řekli o nominace na Oscara a divákům přeji, ať si tuto podívanou bezezbytku užijí.