Nevědomí: o filmu, kde zítra již znamená včera

Zdá se, že se v mém oblíbeném žánru vědecké fantastiky začíná blýskat na lepší časy. V nejbližší době nás čeká hned několik zajímavých filmů a již první z nich „Nevědomí“ („Oblivion“) mě velmi příjemně překvapil.

Nepotřebuji žádný speciální důvod, abych šel do kina na sci-fi, protože mě tento žánr vždycky bavil. Nicméně musím přiznat, že Tom Cruise v hlavní roli může být takovým důvodem pro spoustu diváků a především divaček. V mém případě začala blikat varovná kontrolka, jelikož jeho poslední film „Jack Reacher“ vzbudil mírné rozpaky a naznačil, že by měl stárnoucí lamač dívčích srdcí začít některé typy rolí odmítat.

„Nevědomí“ je ovšem zcela jiný šálek kávy. Tom Cruise předvádí solidní hereckou „one man show“, ve stylu, jaký známe z filmů „Válka světů“ nebo „Minority report“ a ani na chvíli nenechá diváka na pochybách, že je dokonalý profesionál, který ke každé roli přistupuje s maximálním nasazením.

Ačkoliv lze filmu vyčíst několik drobných logických i faktických lapsusů, nic zásadního ve filmu neskřípe a přes mnoho zajímavých dějových zvratů si zachovává čitelnou linii, na kterou se velmi příjemně dívá. Režisér Joseph Kosinski na sebe upozornil již filmem „Tron: Legacy“, kdy vzkřísil z mrtvých legendární cyberpunkový film „Tron“ způsobem, který byl přijatelný a soudobý. Jeho vize budoucnosti je i tentokrát tak vizuálně přitažlivá, že i kdyby se ve filmu nic nedělo, a spíš opak je pravdou, dalo by se mu to odpustit. Možná proto, že měl kameru ve filmu na starosti Claudio Miranda, který se významně podepsal i pod vizuálně bezchybný „Pí a jeho život“.

Hudební doprovod za vizuálem nijak nepokulhává a připomíná převratný soundtrack k filmu „Sunshine“, který evokuje i podobný závěr filmu. Divil bych se, kdybychom už o chlápkovi s pseudonymem M.8.3. nikdy neslyšeli, protože vytvořil zatím jeden z nejzajímavějších soundtracků tohoto roku.

Všichni herci ve vedlejších rolích, jelikož o té hlavní zde nemůže být pochyb, zvládají své party bez zaváhání. Ačkoliv hlavní ženská herecká hvězda filmu Olga Kurylenko (Julia) je známá svým „sníženým prahem stydlivosti“, ve filmu se neobjeví v žádné samoúčelné, choulostivé scéně a rozhodně neslouží ději pouze jako dekorace k potěše mužského oka.

Morgan Freeman po velmi dlouhé době nedělá pouze krátkodobou štafáž a je uhrančivě přesvědčivým vůdcem odboje. Partnerka Toma Cruise (mechanik číslo 49 Jack) Andrea Riseborough (Victoria) je nebesky éterická a jejich společná bazénová scéna má všechny atributy pro to, aby se nesmazatelně zapsala do historie filmu.

„Nevědomí“ k dokonalosti schází jen málo. Především neoplývá původními nápady. Jakkoliv svět budoucnosti diváka upoutá, využívá létající drony ve stylu „Hvězdných válek“, bojové scény a propriety jako v posledním „Terminátorovi“ a finální scénu, jak vystřiženou ze „Dne nezávislosti“.  Zatímco jsem u řady filmů hořekoval nad 3D formátem, tomuto filmu by výrazně prospěl. A nakonec i přes Cruisovu profesionalitu a formu se nemohu zbavit dojmu, že s jiným, mladým a ne tolik okoukaným hercem, by mohl film dosáhnout kultovního rozměru, zatímco takto je to „jen další skvělý film s Tomem Cruisem v hlavní roli“.

Mám rád, když film baví a unáší nás od každodenních povinností do imaginárního světa snů, fantazie nebo budoucnosti. Filmu „Nevědomí“ se to nad očekávání dobře povedlo.

Moje hodnocení: 80%