Když Jiří Paroubek bloguje i Brouk Pytlík závidí

Kolega Jiří Paroubek dnes uveřejnil svůj nový blog na téma volebního neúspěchu SPD, pravděpodobně určený pro v budoucnu obnovený pořad Komik a jeho svět. Už dlouho jsem se totiž tak dobře nepobavil ...

"Nechci se stavět do role vševěda, ale pro mě to příliš velké překvapení není." Ač nerad, musím dnes větu Jiřího Paroubka použít v doslovném znění. Již těsně po zvolení Jiřího Paroubka předsedou ČSSD před několika lety jsem totiž tak nějak tušil, že se jedná o typický příklad sebestředného politika, který se bude dívat pouze a jen na sebe, své zájmy a bude "kalit vodu", jak se dá.

Ve stejném duchu je napsán i jeho dnešní blog nazvaný Prohra SPD – poučení pro ČSSD , ve kterém rozebírá neúspěch sociálně demokratické SPD v Německu, který, přirozeně, "tušil", již dávno předtím, než nastal.

Zcela tendenční článek má tři základní teze a v podstatě ani jedna se netýká úplně SPD, ta slouží pouze jako nástroj, pomůcka, která má osvětlit nadpozemskou intuici "velkého vůdce ČSSD".

První tezi si lze vyložit tak, že politiku není třeba dělat pro lidi, pro občany. Proč taky? I kdyby byla velká koalice přínosem, uklidnila by rozbouřené vody české politiky a mohla by nalézt východisko z krize, je zapotřebí házet klacky pod nohy jakékoliv vládě, včetně úřednické a cílit veškerou snahu jen a pouze na vlastní "epochální" volební vítězství.

Ke kterému se váže druhá teze, jelikož je "nebetyčným úspěchem", když se ČSSD, rozumějme po příchodu Jiřího Paroubka do vedení této strany, drží dlouhodobě, "více než dva roky", na hranici volebních preferencí okolo 30-ti procent. Jak by taky ne, když její úspěchy jsou postavené na nesplnitelných slibech, zcela mimo realitu možností české státní pokladny a předpokládám, že minimálně 30% obyvatelstva České republiky rádo věří pohádkám.

Třetí pak je nezpochybnitelná zásluha Jiřího Paroubka na úspěších ČSSD. Jistě, ČSSD má "přinejmenším deset dobrých řečníků", ale asi nikdo nepochybuje, tím spíše, po uveřejnění dnešního blogu, kdo je tím řečníkem nejhlasitějším a nejpotřebnějším, navíc vybaveným nevšední intuicí. Věčná smůla (nebo spíše štěstí), že se do čela pomyslného pelotonu, rozumějmě vedení ČSSD, dostával, co by nosič vody, tak dlouho a strastiplně. Protože kdyby tomu tak nebylo, jistě by ČSSD vyhrála už volby v roce 2006 a nemusel by tak od té doby spolupracovat s Marťany a komunisty (ačkoliv nevím, jestli je mezi nima rozdíl).

Jak je vidět, předseda ČSSD si zjevně libuje v pohádkách a staví se do pozice Brouka Pytlíka, který všechno ví a všechno zná. Jenže milý kolego. To, co jste pro sebe z porážky SPD vyvodil je opět pouhopouhá propaganda, již se můžeme smát, ale místy z ní docela mrazí. Z toho, jak se záměrně "profilujete" do role velkého vůdce, jde strach.

Pokud byste chtěl opravdu vyvodit z porážky SPD jakékoliv poučení pro ČSSD, tak je přibližně následující.

V Evropě je krize, předpokládejme, že se bude prohlubovat a lidé jen těžko uslyší na populistická hesla. ČSSD nebude moci donekonečna balamutit lidi nejrůznějšími sociálními dávkami a jiným všimným, obzvláště pak, když si lidé všímají, že sociální demokraté se sice ohánějí nedostatkem, ale sami v něm nežijí.

Stejně jako u SPD půjdou časem dolů i preference ČSSD na úkor stran, které nabízejí z krize východisko a žádné plamenné blogy tomu nezabrání, protože žádný strom neroste do nebe. A ani žádný "vůdce".