Johnny Depp zájem budí, leč „Osamělý jezdec“ nudí

Letošní rok je obzvláště bohatý na nemastné, neslané filmy, kterým v podstatě není technicky, co vytknout, kdysi by snad i bavily, ale nenadchnou a jejich konec zabíjí veškeré ambice, které mohly na počátku mít. „Rychle a zběsile 6“, „Iron Man 3“ „Smrtonosná past 6“ a nyní „Osamělý jezdec“.

Na první pohled „Osamělý jezdec“ („The Lone Ranger“) do této definice nezapadá, jelikož se nejedná o pokračování žádné slavné série. Ale jen na první pohled. Námět filmu vznikl na základě seriálu, který běžel v Americe v letech 1949 až 1957 a natolik uhranul diváky televize, že má dodnes vynikající hodnocení a řadu nadšených fanoušků.

Produkce filmu se ujal Jerry Bruckheimer, režie Gore Verbinski, hudbu složil Hans Zimmer a jednu z hlavních rolí hraje Johnny Depp. Pokud vám tato parta něco připomíná, pak vězte, že ve stejném složení absolvovali i první tři pokračování série „Piráti z Karibiku“. Ačkoliv ne zcela, jelikož skvělou úvodní znělku složil původně Klaus Badelt.

To ovšem nic nemění na tom, že jim zřejmě celá série nestačila a přes, postupem času značně, klesající úroveň, se rozhodli reinkarnovat nejzajímavější element série, tj. Jacka Sparrowa s tváří Johnnyho Deppa, do role indiánského „pošuka“ jménem Tonto, který doprovází neohroženého a na poměry divokého Západu, naprosto neozbrojeného hrdinu Johna Reida (Armie Hammer), pátrajícího v masce „Zorra mstitele“ po odpudivém padouchovi Butchi Cavendishovi (William Fichtner).

Mýlil by se, kdo by si myslel, že se jedná o parodii westernu. První polovina filmu má zajímavý děj i strhující tempo, a pokud by po ní film velmi rychle nebo nejlépe okamžitě, skončil vyřízením účtů s hlavními padouchy, mohli bychom směle hovořit po „Djangovi“ o letošním, dalším skvělém návratu k žánru westernu.

To se bohužel nestane a ve druhé polovině se film rozplizne do nekonečné scény, ve které neustále vybuchují další a další trhaviny, padají vlaky, explodují vagóny a celý film se hlavně nemůže rozmyslet, zdali má být vážně míněným westernem, který má zároveň pobavit, zběsilou parodií westernu nebo pouze nezařaditelným B-éčkovým akčňákem.

Johnny Depp je natolik inteligentní herec, že se nesnaží hrát Tonta jako Jacka Sparrowa, jenže postava je napsaná naprosto stejně, jako v případě „Pirátů z Karibiku“. Tonto je Komanč, který vždy dobře zanalyzuje situaci a je tak „o krok napřed“, ovšem vypadá a chová se jako „pošuk“, takže jej nikdo nebere příliš vážně. Obzvláště hlavnímu hrdinovi způsobí mnoho problémů.

Aby podobnost s „Piráty“ nebyla čistě náhodná, ani Hans Zimmer se tentokrát u hudby nerozmáchl ke geniálnímu výkonu, na jaký jsme u něj zvyklí, pouze kombinuje již slyšené ve filmech, jako byl „Počátek“, série o „Batmanovi“ nebo motivy z „Pirátů z Karibiku“. Je to veliká škoda, protože tak kreativní skladatel má rozhodně navíc.

Gore Verbinski roli režiséra zvládl skvěle a patří mu dík jak za svižnou podívanou v první půli filmu, tak za převedení televizních tváří, jako je Armie Hammer nebo Ruth Wilson (manželka Johnova bratra Rebecca) na filmové plátno. Své role tradičně skvěle zahráli i Tom Wilkinson (šéf železniční stavebni společnosti Cole) a Helena Bonham Carter (bordelmamá Red Harringtonová). Bohužel se nepoučil ze svého předchozího, rovněž nekonečného, animovaného westernu „Rango“ a podlehl tendenci neustálého prodlužování filmů. Bezmála tři hodiny by byly moc, i kdyby ve druhé půli původní tempo udržel, takto se film neuvěřitelně vleče.

V duchu doufám, že bude mít celá tvůrčí parta dostatek rozumu a „Osamělý jezdec“ se nedočká pokračování, protože mám Johnnyho Deppa ve velké oblibě a musel bych si pokračování nechat ujít. Pokud nejste jeho bezbřehými obdivovateli, případně netoužíte po zhlédnutí letního blockbusteru a žádný jiný vám v programu zrovna nevyhovuje, klidně si nechte film „Osamělý jezdec“ ujít, případně si počkejte na to, až přijde do televize. Kdyby zůstalo v tomto případě jenom u dávného seriálu, dějiny světové kinematografie by nikterak neutrpěly.

Moje hodnocení: 60%