Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Jak mě jít do divadla Miroslav Donutil

Jelikož jsme národ barbarský, kterýžto roční dávku kultury vyčerpá u televize, či upocenou návštěvou kina, po které zbude břicho plné popcornu a pocit, že „stejně to byla hovadina“, rozhodl jsem se popsat můj osobní zážitek z návštěvy představení "Sluha dvou pánů", protože, vězte, zajet do Prahy do divadla není „zas tak blby napad“.

Dlužno dodat, že my Ostravaci jezdíme do Prahy za lecčím. Za prací, za holkama, za sportem, pokud se na některém z mnoha hřišť vyskytne Baníček, případně do Prahy dobruslí Jarda Jágr. Někteří tvrdí, že kulturu produkují naši „přední“ hudebníci a tak jezdí na muzikály, což mě nechává chladným, protože raději budu celou noc skládat uhlí, než bych poslouchal muzikál "složený" Michalem Davidem. Ovšem když přítelkyně navrhla, že „zajedeme na Donutila“, neodolal jsem a vyrazili jsme do Prahy.

Předně proto, že v současnosti nemáme mnoho herců, nadaných stejným uměním rozesmát, jakým vládne Miroslav Donutil. Generace Menšíků, Brodských, Sováků, Peterků a dalších je ta tam. A je to škoda. Miroslav Donutil je známý jak z televizních pořadů, tak z filmových hitů jako byly „Tankový prapor“, „Dědictví“ nebo „Pelíšky“. Je to vynikající vypravěč a právě „Sluha dvou pánů“, ve kterém je středobodem příběhu i veškerého dění na jevišti, mu dává možnost uplatnit veškerý komediální talent.

Hra měla premiéru 22. září 1994 a tudíž si není problém spočítat, že pokud zdraví hlavního představitele a neutuchající přízeň diváků, dovolí, dočká se komedie příští rok dvacátého výročí. Již nyní se řadí k inscenacím, které patří v našich divadlech k rekordmanům, co do počtu repríz. 500. repríza se konala 11. května 2012, a pokud byste měli náhodou obavy, že přijdete do kina a místo Miroslava Donutila bude někdo alternovat, buďte v klidu, jelikož Miroslav Donutil, stejně jako představitel hostinského Brighelly Jan Novotný, nevynechali ani jediné představení.

Národní divadlo patří k našim nejkrásnějším divadlům a od vchodu až po strop na vás dýchne historie. Historie národa, který se byl kdysi schopen složit na divadlo a věděl, že „sobě“, neznamená na svůj účet, ale pro potěchu „sobě“ i druhým. Je to paradox, který je v přímém protipólu k Donutilovu hrdinovi Truffaldinovi, který myslí na svůj prospěch vždy a všude, ovšem způsobem, který nepředstavuje jeho podnikatelský záměr, jak jsme si v současnosti zvykli u našich politiků, ale v situaci, kdy má jednu kapsu prázdnou, stejně jako břicho a druhou vysypanou.

Přesto je za svou vypočítavost, ale zároveň i krystalickou člověčinu, na konci hry odměněn, a to nikoliv jen hmotně. Důvodem je, že za zdánlivou maskou vlastního prospěchu se skrývá dobrá duše, která dílem náhodou, dílem vlastní upřímností, dopřeje shledání dvěma milujícím se srdcím, neohroženému Florindovi (Jan Bidlas) a půvabné Beatrice (Antonie Talacková). 

Scéna Ivo Žídka je nesmírně úsporná a vystačí s náznakem ulice a dvěma protilehlými domy, ve kterých je rušno, kterak se Truffaldino snaží, v duchu režie Ivana Rajmonta, sloužit oddaně oběma svým pánům. Přiznám se, že mě příliš nenadchla hudba Mikiho Jelínka, ale možná proto, že jsem z kina zvyklý na mnohem dominantnější hudbu, která je součástí děje, zatímco zde slouží jen coby lehký podkres pro některé scény, případně je odděluje.

Autorem komedie je Carlo Goldoni, který napsal více než 220 komedií. V jeho dílech jsou, stejně jako v Moliérových komediích, skryta hluboká pouta mezi světem divadla a realitou, která promítá i do dění na jevišti, jelikož v této hře divák není pouhým pozorovatelem, ale několikrát se k němu hlavní hrdina obrací s žádostí o posouzení, či rozhodnutí věcí příštích.

Goldoni je lidovým spisovatelem, píšícím v dialektu, takže si „nebere servítky“. Ačkoliv by zřejmě stačilo slepě odříkávat originální text a divák by se dobře bavil, jelikož se jedná sice o historickou komedii, ale nadmíru aktuální, herci si neodpustí odkazy na současné, či proběhnuvší události. Proto se „otřou“ o povodně a na ruce Truffaldina se objeví i ona pověstná jednička, tvořená prostředníčkem.

Když jsem vcházel do Národního divadla, netušil jsem, jak dobře se pobavím. Stejně jako jsem netušil, že mě budou v rozsahu jednoho měsíce čekat ještě další dvě zajímavá divadelní představení, o které se, doufám, budu moci s vámi podělit. 

Autor: Roman Potoczný | čtvrtek 4.7.2013 22:55 | karma článku: 23,11 | přečteno: 1088x
  • Další články autora

Roman Potoczný

Fotoblog: Dny NATO v Ostravě 18.9.2021

Po roční pauze způsobené epidemií Covidu nebo zkrátka jen neschopností vlády, vypořádat se sofistikovaně s Covidem 19 a zajistit lidem normální život (vyberte si dle libosti) se v Mošnově u Ostravy konaly Dny NATO pro veřejnost.

18.9.2021 v 23:31 | Karma: 16,97 | Přečteno: 472x | Diskuse| Fotoblogy

Roman Potoczný

Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Jak odolat krizi středního věku? Dělat hlouposti? Nebýt srab? Říkat pravdu? Nebo si jen užívat jako Šampón? Nová česká komedie „Prvok, Šampón, Tečka a Karel“ jasnou odpověď neposkytuje, ale rozhodně pobaví a překvapí.

4.8.2021 v 6:00 | Karma: 35,39 | Přečteno: 10639x | Diskuse| Kultura

Roman Potoczný

Já jsem Prymula, kdo je víc?

Papalášské manýry se u nás v posledních letech projevují čím dál víc. Stačí si vzpomenout na prezidentův „popelníček“, premiérovy „vysoké stropy a větranou místnost“ nebo aktuální provinění ministra zdravotnictví.

27.10.2020 v 13:00 | Karma: 41,32 | Přečteno: 4672x | Diskuse| Politika

Roman Potoczný

Koronavirové paradoxy

Koronavirus nám nastavil zrcadlo. Vidím v něm apatické občany, které si vodí vláda na drátkách, a v zájmu obav o vlastní život se bojí třísknout do stolu a zvolat: „Už toho bylo dost!“ nebo ještě lépe „Už vás máme dost!“

1.9.2020 v 8:55 | Karma: 23,09 | Přečteno: 570x | Diskuse| Politika

Roman Potoczný

Soumrak sociální demokracie?

Nemyslel jsem si, že někdy napíšu podobný blog. ČSSD jsem nikdy nevolil a nejspíš nikdy volit nebudu. Přesto bych jim chtěl poradit, protože si myslím, že by strana měla zůstat v současné vládě a pracovat, ne páchat sebevraždu.

6.7.2019 v 23:15 | Karma: 36,76 | Přečteno: 5987x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

V Maďarsku havaroval na Dunaji motorový člun. Dva lidé zemřeli, pět se pohřešuje

19. května 2024  14:38,  aktualizováno  20:42

Dva lidé zemřeli při lodní nehodě na řece Dunaj severně od maďarské metropole Budapešti, uvedla v...

Obrat. Neučte už sporné teorie o 72 pohlavích, instruuje britská vláda školy

19. května 2024  20:22

Britská vláda představila nové pokyny pro sexuální výchovu. Vyzývá v nich školy, aby přestaly učit...

Armáda pošle miliardy „do luftu“. Kbely dostanou novou věž a dopravní letadla

19. května 2024  20:21

Armádní letectvo získá o téměř devatenáct miliard korun víc pro následující čtyři roky, než bylo...

  • Počet článků 299
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3499x
Na blogu působím déle, než deset let. Píšu převážně o filmu, o hudbě, knihách, kulturních a společenských akcích, výjimečně o politice. Je fajn, že lze zatím svobodně vyjadřovat vlastní názor. Zatím ...
Bloguji, tedy jsem!