Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Tragédie

Tak se to nakonec nějak vyvrbilo, jak se říká. Konečně se onen horor, jenž nám představila i naše média, nějak urovnal. Skončilo to šťastně i nešťastně zároveň a můžeme být rádi, že to dopadlo aspoň tak, jak to dopadlo.

Vždyť to mohlo skončit ještě hůře...

Jak vám možná doposud utkvívá v paměti, odmítli nedávno bohatší asijští sousedé vpustit ke svým břehům několik lodí s uprchlíky z Barmy a Bangladéše. Prostě už měli takových dost a nestáli o ně, respektive se domnívali, že tito stejně nemíří k nim, nýbrž je hodlají použít jako pouhou tranzitní zemi na cestě za lepším.

Uprchlíci tak zůstali na svých lodích na moři, vydáni napospas osudu. Strávili tam i čtyři měsíce a v posledních dnech tam doslova sváděli boj o zbytky jídla a vody. Kvůli jídlu se pak mezi sebou i vraždili a házeli přes palubu. Možná až sto lidí prý na jednom plavidle s asi sedmi stovkami běženců nepřežilo boj o holou existenci poté, co je odmítlo přijmout indonéské námořnictvo, jež je vykázalo do malajských vod, kde je ale odmítlo pro změnu námořnictvo malajské. A obětí mohlo být zaručeně daleko více, kdyby tyto migranty nezachránili místní rybáři v indonéských vodách, kde loď nakonec skončila.

Nakonec to, jak jsem již zmínil, nějak dopadlo. Indonésie a Malajsie se nakonec rozhodly oněm běžencům přece jenom dočasně pomoci a tito tak skončili namačkáni v provizorních stanech v indonéské provincii Aceh.

Malajsie a Indonésie se pak také dohodly, že poskytnou dočasný azyl asi sedmi tisícovkám migrantů, ovšem pouze pod podmínkou, že tito budou do roka s pomocí mezinárodního společenství vráceni zpět nebo přesídleni do nějaké jiné země. Tedy že jim tam nezůstanou na krku. A zároveň bylo malajským ministrem vnitra požádáno o to, aby těmto uprchlíkům z řad Rohingů, kteří přicházejí do jeho země nelegálně a tudíž porušují zákon, pomohly neziskové organizace.

Nadále však platí řádově měsíc staré rozhodnutí vlád jednotlivých zemí v jihovýchodní Asii, jež zpřísnily akce proti pašování lidí, v důsledku čehož někteří kapitáni opustili svá plavidla a nechali na nich migranty, jichž by mohlo být ještě i několik tisícovek, svému osudu. A nic na tom nemění ani kritika indonéských, malajských a thajských úřadů ze strany generálního tajemníka OSN nebo papeže Františka.

Několik tisícovek migrantů se tam tak prozatím spasilo, jiní to štěstí ale neměli a byli od břehů odehnáni. Navzdory tomu, že jim jde na oněch lodích, jak zmíněno, o život. Hrozí jim nejen utopení, ale i smrt hladem a žízní. Ale zákony jsou prostě zákony. Tam…

Protože k nám se z jihu hrnou přívaly migrantů i nadále. A byť porušují zákony obdobně oněm Asiatům, našinci si počínají jinak. Namísto zahánění pochybných plavidel od evropských břehů, namísto nanejvýš jednoznačného vyjádření se, že budou imigranti přijati leda tak dočasně a má se o ně postarat někdo z „lidumilů z profese“ a jiných filantropů, se pořád dokola omílá stejná písnička. Že bychom si tyto imigranty měli nechat a dokonce v zájmu jihu Evropy i jich samotných si je přerozdělit, abychom je dokázali zaopatřit, aby se tu cítili jako doma. Totiž líp než doma.

A změnili-li jsme v něčem názor, pak rozhodně jinak než ony odmítající asijské země. Protože teď už se nemluví o dvaceti tisících uprchlíků a řádově pěti stovkách takových pro Českou republiku jako ještě nedávno. Jen nemnoho času uteklo a už si prý má Evropa podle druhého návrhu přerozdělit takových dvojnásobek a do ČR má podle Evropské komise zamířit 1192 běženců žádajících v současnosti o azyl v Itálii a Řecku. A teoreticky by prý takových mohlo být až šedesát tisíc, nikoliv nedávno tak mediálně propíraných tisícovek dvacet. A mohlo by to být i daleko více, protože loni prý bylo na území Evropské unie na 600000 žadatelů o azyl a mohly by začít padat požadavky i na přerozdělení těchto všech. V zájmu „spravedlnosti“.

I když… jaké spravedlnosti? Pokud takoví imigranti stejně jako v Asii už svým nelegálním vstupem na evropskou půdu porušují zde platné zákony… Je toto porušování spravedlnosti spravedlností?

Našince porušující imigrační i jiné zákony „přerozdělují“ v celém světě nanejvýš do kriminálů a pak je většinou pošlou šupem domů. A už je nepustí zpět…

Stali jsme se tak svědky tragédie. Ale byla větší tragédií ta v Asii nebo ta dosud panující na našem jihu?

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Viktor Pondělík | neděle 24.5.2015 10:07 | karma článku: 16,91 | přečteno: 429x
  • Další články autora

Viktor Pondělík

Nebohá země česká

Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.

10.7.2022 v 23:13 | Karma: 0 | Přečteno: 68x | Diskuse| Ekonomika

Viktor Pondělík

Skvělý nápad, páni europoslanci

O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?

11.6.2022 v 8:20 | Karma: 0 | Přečteno: 46x | Diskuse| Politika

Viktor Pondělík

Sliby u nás neberou konce

Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.

14.5.2022 v 15:31 | Karma: 0 | Přečteno: 42x | Diskuse| Ekonomika

Viktor Pondělík

Nejsme zrůdy, bruselata

V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.

18.4.2022 v 16:09 | Karma: 0 | Přečteno: 10x | Diskuse| Společnost

Viktor Pondělík

Jací my Češi jsme?

Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.

21.3.2022 v 16:26 | Karma: 0 | Přečteno: 8x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní

23. května 2024  20:03,  aktualizováno  22:32

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...

V Gaze se 70 procent pomoci z moře ukradlo. Hamásu se „odklánění“ hodí

29. května 2024

Premium Plán amerického prezidenta Joea Bidena nakrmit Gazu pomocí plovoucích přístavů dostal ránu...

Poslední šance dostat dítě na tábor. Co se letos mění a kde ještě hledat místo

29. května 2024

Premium Čarodějnickými hábity, klobouky a nezbytnými hůlkami se děti z Teplic na rozdíl od filmového...

Rusko je agresor, připustil lídr SPD Mach. Chce zrušit Green Deal

29. května 2024

Stanovuje si troufalý cíl zrušit Green Deal, zpochybňuje závazek přijmout euro a připouští, že...

Fackují ho, kopou, ničí mu foťáky. Ale stařičký král paparazzi stále fotí

29. května 2024

Seriál Jedenáctkrát mu zlomili žebra, jednou ho pobodali, sto osmdesátkrát byl v nemocnici. Naposledy...

  • Počet článků 1394
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1273x
Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již plus mínus devět pětiletek. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu své profesní dráhy strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. Pomineme-li tedy závratnou kariéru, již jsem započal coby hotelový recepční a ukončil až na daleko významnějším postu topiče tamtéž. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované druhé domoviny, Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.

Seznam rubrik