Nebohá země česká

Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.

A protože by asi aspoň relativně pozitivní zprávy neměly chybět, pokusil jsem se to zlé, co u nás máme, převrátit v dobré. A věřte mi, že ono to vlastně jde, když se chce. I když je skutečností, že jde o docela černý humor.

Neskutečným tempem se u nás zdražily potraviny. Je to úplná tragédie, kolik tyto dneska stojí. A kolik jenom máme lidí, kteří už se na nich musí třeba i citelně uskromňovat!

Ale to přece nemusí být vůbec špatná zpráva! Právě naopak. Vždyť je o nás Češích přece dávno známo, jaké zdravotní komplikace nám způsobuje obezita. A tak nám vlastně nějaká ta „dieta“, byť nedobrovolná, může snad jedině prospět.

Nebo třeba to pivo! To je hrůza, jak toto podražilo! Kdo si dneska vlastně může ještě zajít aspoň na jedno do hospody? A kdo je tak bohatý, že si jich tam může dát víc?

No není to spíše pozitivní než negativní zpráva? V pití piva jsme přece na světové špičce a každý desátý z nás má podle statistik problémy s alkoholem, se sklony k jeho nadužívání nebo dokonce alkoholismem. A tak je každý pokles spotřeby pěnivého moku vlastně potěšující. Je to dobrá zpráva, byť vynucená

A jak katastrofálně drahé jsou prý pohonné hmoty! A co já? Myslím, že to pořád ještě není dost. Protože navzdory rostoucím cenám dnes a denně trčím v kolonách neobsazených osobních aut. Klidně by mohlo ještě podražit, aby konečně bylo líp.

A že máme málo peněz? Prý hrůza. Ale třeba se kvůli tomu vzpamatujeme a po dvou letech zavření doma kvůli pandemii třeba zase začneme pořádně pracovat, abychom si vydělali.

Prostě je vše zlé k něčemu dobré. A tak se místo zasmušilosti radujme. Máme pro to důvody.