Postelová
Nějakou dobu se snažím přemoci sám sebe, jenže ležet v takové situaci v klidu a bez hnutí je těžké. Strašně těžké. A tak se prostě nakonec stejně začnu převalovat nanovo. Pak strčím hlavu pod polštář v bláhové naději, že mi to třeba pomůže. Jenže mi to skoro nikdy nepomůže. A tak hlavu zase vytáhnu, jakmile se počnu pod polštářem dusit, a začínám počítat. Nejdřív jen tak, pak začnu počítat ovečky a nakonec ze zoufalství i peníze. Jenže pak přímo nadskočím, když mi při této myšlence na peníze dojde, jak na tom jsme finančně. A někdy vyskočím už u oveček, když si uvědomím, že bychom na tom byli finančně daleko lépe, kdyby má žena nebyla jako ovce a nenechala se zlákat kýmkoliv k utrácení za cokoliv. A rázem jsem čilý jako rybička a je jasné, že jen tak neusnu.
Začnu znovu počítat ovečky, jenže sotva se mi začnou trochu klížit oči, přepadnou mne myšlenky na mou mladou a hezkou sekretářku, které říkám „ty má ovečko“. A je zase po spaní. Zkusím to znovu s imaginárním počítáním peněz, ale vtom mi do těch představ vstoupí ministr financí a začne mě v počítání rušit počítáním svým; a sice toho, kolik ze spočítaného že mu mám odevzdat na daních. A pak je jasné, že zase hodně dlouho nezaberu.
A tak jdu na procházku s mojí prostatou a když už jsem z lože, přinesu si tam z kuchyně aspoň něco k snědku. A pak sedím na posteli a jím. Chipsy, sušenky,… A pak se mi udělá tak příjemně po těle, že bych i usnul. Jenže je po tom jídle všude spousta drobečků a ležet na nich není ani trochu příjemné, takže další dlouhé minuty oprašuji lože a tím se zase přivedu do stavu naprosté bdělosti.
Tak se zkusím umrtvit pivem a zdá se, že to bude ono. Na chviličku zavřu oči a snad už klimbám, jenže… To pivo a prostata prostě na noc nejdou dohromady. A tak se zase neklidně převaluji ve snaze usnout, než to vzdám a jdu si ulevit.
No a pak už rezignuji a začnu se přes manželku sápat na její noční stolek, kde mezi vším, co tam má, někde leží i prášky na spaní. Přehrabuji, hmatám, hledám, šmejdím,… a nejednou se natahuji tak, že se nakonec neudržím a sletím z postele na zem. A pak všechno rozsypané po zemi a posteli sbírám a uklízím, aby si ráno nevšimla, co jsem natropil, a neřádila.
Pak si lehnu, jenže navzdory prášku neusínám. Protože mě po takovém pádu většinou pěkně bolí naražená místa. Dlouho trvá, než to aspoň trochu přestane a než najdu polohu, ve které je ta bolest snesitelná. A do toho se zase ozve to vypité pivo a nedá pokoj, dokud se zase nevyhrabu z peřin a neulevím si.
Pak si potichu pustím televizi s nějakým nudným programem a konečně usínám; a najednou vyskočím, když začne řvát vložený reklamní blok. Třeba že „neříkej mi bejby“. A já těm holkám v onu chvíli říkám všelijak, vesměs neslušně. Že jsou to… no prostě „píp“.
Pak začnu zoufale bušit hlavou do polštáře a nakonec i do zdi, ale vše marno. A tak se v peřinách převaluji často až do chvíle, kdy je třeba vstávat do práce.
Prostě celé noci nezažiji často ani chvilku klidu.
No uznejte, pane soudce, že moje manželka lže, když tvrdí, že se se mnou chce rozvést jenom proto, že nejsem v posteli dost aktivní!
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?
Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
Poslanci chtějí vysvětlení od Jurečky, že mají lidé v penzi trávit 21,5 roku
V diskusi o návrhu důchodové reformy, která má zvýšit věk odchodu důchodu nad 65 let podle doby...
V Gaze se 70 procent pomoci z moře ukradlo. Hamásu se „odklánění“ hodí
Premium Plán amerického prezidenta Joea Bidena nakrmit Gazu pomocí plovoucích přístavů dostal ránu...
Poslední šance dostat dítě na tábor. Co se letos mění a kde ještě hledat místo
Premium Čarodějnickými hábity, klobouky a nezbytnými hůlkami se děti z Teplic na rozdíl od filmového...
Rusko je agresor, připustil lídr SPD Mach. Chce zrušit Green Deal
Stanovuje si troufalý cíl zrušit Green Deal, zpochybňuje závazek přijmout euro a připouští, že...
Cihlový byt 3+1 (73 m2) obkolopený zelení v klidné části Pardubic
Artura Krause, Pardubice - Zelené Předměstí
3 850 000 Kč
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1273x