Mají nárok?
Opodál žijí v maličkém bytě celé tři generace jedné rodiny. Prarodiče, jejich dospělá dcera s mužem a vnoučata. Mladí se vzali již před lety a jejich jediným přáním je mít svůj vlastní byt. Protože k druhým prarodičům by se do garsoniéry vůbec nevešli, musí žít tady a sdílet s těmito prarodiči jednu komůrku v dvoupokojovém bytě. Chtěli by bydlet ve svém, avšak nemohou. A sotva se na tom něco změní. Protože nemají peněz nazbyt, ba leckdy sotva vyjdou od výplaty k výplatě. A tak musí doufat, že prarodiče jednoho dne umřou a uvolní zde svůj díl životního prostoru. Zní to krutě, ale je to tak. Protože bez peněz ti mladí nikdy jiné bydlení mít nebudou. Nemají nárok.
A proč jsem zmiňoval nutnost úmrtí prarodičů? Protože tito by sice mohli potenciálně odejít do domova důchodců, jenže… Jak zmíněno, nemají peněz nazbyt. A za vše se platí. I za toto „odkladiště seniorů“. A bez placení nemalého nájmu a s tímto souvisejících služeb se do domu pro seniory nedostanou, ani kdyby se tam náhodou uvolnilo místo. Nemají nárok. A nikdo se u nás nad tímto faktem nepozastavuje. Prostě tento typ stáří není pro ně. Běžná realita.
Hned vedle bydlí mladá dívka se svými rodiči. No, bydlí… Většinou ji je vidět na lavičce v parku, na nádraží či spící ve sklepě na uhlí. Protože její otec, věčně opilý, nejednou žádá, aby mu roztáhla nohy, což jí není ani trochu po chuti, a její fetující matce je to jedno. Jenže co naděláte? Do plnoletosti byla mladá v „děcáku“, ale coby úředně dospělou ji vypustili bezprizorně do světa. Tedy vrátili do rodného hnízda. Štěstí ve srovnání s jejími kamarádkami, jež skončily zcela na ulici, jenže… Na nějaký dům na půli cesty nárok nemá a tak není zbytí. Nic neobvyklého. Nemá nárok a šmytec. Nikdo se nediví.
Nu a jí nejednou podobně žije i místní bezdomovec. Nikdo už nepamatuje, kdy se tu objevil poprvé, nikdo neví, jaký osud ho na ulici přivedl. Jen se šušká, že to býval slušný člověk, kterému se prostě v jistém údobí života nezadařilo. A tak tu spí na kanále, žebrá o nějaké ty drobné a z toho žije. Na žádnou oficiální pomoc nemá nárok. A tak jen pitím zahání žal a je smířen s osudem. Osudem člověka, jenž, pozbyv dokladů, nemá nárok zhola na nic.
A dostává se pomalu do situace alkoholiků. Lidí označovaných jako nemocní. Osob, jež by se měly léčit a nejednou by se léčit i chtěly. Jenže protialkoholní léčebny nejsou nafukovací, alkoholiků jsou statisíce a tak se prostě dostane jen na pár šťastlivců, kteří se dočkají. Na většinu ne. Nemají nárok.
A takových lidí nemajících na tu či onu pomoc žádný nárok u nás je! Možná tisíce, možná statisíce, možná i miliony. Strádají, protože jim nikdo ze zákona nemusí pomáhat. Někdy jim sice někdo z dobré vůle pomůže, avšak nárok nemají žádný a nikdo za neposkytnutí pomoci odpovědnost nenese. Kdo o ně nejeví zájem, komu se tito příčí, může je kdykoliv odmítnout.
A tak mě napadá kacířská myšlenka:
Proč tedy vůbec máme přijímat ony potenciálně nebezpečné uprchlíky z dalekých krajů, když je u nás snad vůbec nikdo nechce? Na čem se zakládá jejich jakýkoliv nárok na naši pomoc?
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?
Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Ortel měl hrát v dětském zábavním parku, po tlaku rodičů koncert zrušili
Pražský zábavní park Krtkův svět v Horních Měcholupech ohlásil na 7. července koncert. U lunaparku,...
Opozice vyčetla Jurečkovi tvrzení, že lidé v penzi stráví v průměru 21,5 roku
Poslanci opozičního ANO se přeli s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou z KDU-ČSL...
V čele fakulty po Ševčíkovi bude Zubíková, zvolil ji akademický senát
Kandidátkou na děkanku Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze je Adéla...
Do Prahy přiletěl šéf diplomacie USA Blinken. Zúčastní se zasedání ministrů NATO
Do Česka ve středu večer přiletěl šéf americké diplomacie Antony Blinken. V Praze se zúčastní...
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1273x