Nekamenujme Andreje Babiše kvůli dotacím

Piráti spočítali, že firmy Andreje Babiše nasosaly už přes 20 miliard korun v dotacích. AB se stal černou desítkou v terči pomyslného kamenování. On však není viníkem, je pouhým příjemcem peněz. Nekamenujme AB za dotace.

Ano, dotace pro soukromé výdělečné společnosti v tržním prostředí jsou evidentním zlem, semeništěm korupce a vraždou rovné hospodářské soutěže, ale nevymyslel je Andrej Babiš. Že je zásadním příjemcem dotací v posledních letech právě on, to není jeho vina, jen v tom umí chodit lépe než ostatní. A je mu to umožněno díky totální benevolenci a lokajské servilitě těch, kteří dotace schvalují, kontrolují a na konci řetězce vyšetřují porušení pravidel. Dotace vymysleli a nasávali politici dávno před startem Babišovy politické kariéry.

V Česku už od roku 1991 máme Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS, v počátcích se jmenoval jinak), který by měl garantovat rovné podmínky pro podnikání. Ale negarantuje, proto se mu občas říká nikoliv antimonopolní, ale antihospodářský úřad. Loupeživá bratrstva, nejen ta partajní, nehlídá. Nevzpomínám si, že by ÚOHS napadl či zpochybnil udělení jakékoliv dotace soukromému podnikatelskému subjektu, i když je zcela zjevné, že pokud někdo vytvoří „něco“ s dotací a druhý za úvěr, který musí splácet bance, jde o zásadní narušení hospodářské soutěže. Přímo na stránkách ÚOHS je publikována tato definice, cituji: Soutěž je narušena tehdy, pokud opatření posílí postavení příjemce podpory oproti jeho konkurentům. Podle této formulace je tedy každá dotace pro podnikatelský výdělečný subjekt, působící v konkurenčním prostředí, narušením hospodářské soutěže. ÚOHS má nyní v čele nového šéfa Petra Mlsnu, který prohlásil, že jeho prioritou je nastavení férových podmínek na trhu. Neřekl udržení či posílení, řekl nastavení! Po třiceti letech od založení úřadu! Aktuální otázka zní: Bude mít Mlsna odvahu jít proti zájmům mocných?

Kdo na dotace dosáhne je zřejmé: ten, kdo má informace, lobbisty, fundované lidi na správné vypracování projektů, právníky na formálně dokonalé vyplnění formulářů, konexe na správných místech. Že to nejsou malí a střední podnikatelé je zřejmé; ti nemají potřebné kontakty či politický vliv, čas ani peníze, protože se musejí otáčet, aby v tržním prostředí obstáli. I kvůli dotacím, vytvářejícím nerovné tržní podmínky.

Do Andreje Babiše jako největšího příjemce dotací v Česku se trefují politici všech opozičních partají, ale v moci ODS, KDU-ČSL i TOP 09 bylo nastavení sofistikovanějších pravidel nebo přímo zrušení dotací pro soukromé podnikatelské subjekty v dobách, kdy jejich strany byly u kormidla, odstranění tohoto nástroje, zabíjejícího rovné tržní podmínky. Ale dotace voní politikům všech partají; čerpají je rádi všichni, ať již pro sebe nebo své kamarády.

Je evidentní, že Andrej Babiš, nenasytná dravá štika v dotačním rybníku plném kapříků, si vodu sám nevypustí. Kamenování Andreje Babiše ze strany představitelů opozičních stran však v tomto případě míří na nesprávný terč. Kritizujme Babiše za to, že nectí fair play, že používá špinavé byznysové i politické metody, že je milionkrát usvědčeným lhářem, že jeho egomaniakální chaotický styl řízení škodí lidem této země, že není důstojným noblesním reprezentantem Česka, že nesnáší demokracii... Babiš ale dotace nevymyslel, jen je čerpá tak, jak mu to minulými politiky nastavená pravidla a zcela povolní, z našich daní placení státní úředníci, kontrolní a regulační orgány i orgány činné v trestním řízení dovolí – ti, kdož neplní své funkce, jsou zodpovědní za účelové udělování dotací jen vyvoleným příjemcům, za pachuť a smrad, provázející dlouhé roky dotační systém.