TV politické debaty: Když se člověk hádá s blbcem

„Jestliže se člověk hádá s blbcem víc, jak půl minuty, hádají se už dva blbci,“ to řekl moudrý Jan Werich. Televizní politické debaty však mají být o tom, že blbec má být usvědčen z blbosti chytrými protiargumenty, ne úprkem.

Pirátský europoslanec Marcel Kolaja opustil diskusní pořad CNN Prima 360° po slovech komunistické eurokolegyně z Bruselu Kateřiny Konečné. „Jsem zhnusen,“ prohlásil a odešel, zatímco ostatní diskutující zůstali a nesouhlas se slovy salonní komunistky vyjádřili protiargumenty. Je ale s podivem, že Kolaja byl zhnusen, vždyť v případě obhajoby aktivistických nejen zelených cílů používá stejně čitelné demagogické ideologické argumenty jako Konečná při adoraci Ruska. Proč vůbec do diskuze šel, když musel nejen tušit, ale stoprocentně vědět, co bude Konečná říkat?

Ano, čitelnost, to je, oč tu běží. Dnes se prakticky denně v televizích vedou politické debaty se stejnými učinkujícími, kteří omílají stále dokola partajní mantry na jakákoliv témata, byť o nich mnohdy nevědí více než stará Blažková z Horní Dolní. Tu ale nikdo do televize nezve.

Každý trochu příčetný člověk, který někdy nějakou politickou debatu viděl, už jednoduše může předvídat – oni učinkující by použili slovo predikovat – co budou říkat, jaké budou jejich argumenty, výtky směrem k oponentům z jiných partají, úhybné slovní manévry i čiré lži. Ono v podstatě vůbec nemá smysl se na ty besedy dívat, většina politiků mluví absolutně předvídatelně, monotónně, nudně, dlouho, nikoliv k věci. Jsou čitelní a mnohdy dokonce ještě trapnější než dáma, stylizující se do role tiktokového diblíka.

A tak vysílám signál pro dramaturgy televizních debat: chcete sdělit divákům názory reprezentantů politických stran na aktuální témata a neunudit je k pomalé trýznivé smrti? Stačí vždy pozvat jediného člověka: imitátora Petra Jablonského. Ten zvládne plnohodnotně nahradit všechny politiky napříč politickým spektrem a stačí ve studiu připravit vedle té moderátorské jen jedinou židli. Jablonský předá veřejnosti předvídatelné partajní mantry určitě přesvědčivěji než stabilní okoukaní televizní reprezentanti politických stran. A hlavně: bude sranda.