Nejnovější trendy v pseudovědě

Členy klubu skeptiků Sysifos už asi jen tak něco nepřekvapí. Ve svém skeptickém slovníku  mají 354 hesel všech možných bizarních nesmyslů, kterým lidé věří – od astrologie až po živou vodu. Máme v Česku tisíce různých šamanů, čarodějů, prodejců tachyonových přívěšků, odblokovačů čaker, proutkařů, vesmírných lidí, atd. Chtělo by se říct, že všechno už tu bylo, už toho na poli pseudovědy moc nového vymyslet nejde. To jsem si myslel i já, než jsem narazil na stránky www.shamballa-reiki.cz, kde jakýsi pan Martin Ospalík nabízí služby zcela nevídané: Například pod odkazem „Kvantová fyzika“ píše:

„Zasvěcení do energetického systému Kvantová fyzika vám nabízí vstup do naprosto nových poznávacích procesů z energie kvantové fyziky a celkové rozšíření vašeho vědomí (…) Můžete se sám/sama uvést do supravodivého stavu a vyvolat tak nejvyšší formy energie v neomezené míře a využít je pro zásobení energie své bytosti, takže se kdykoliv můžete cítit osvěžen/a a plný/á energie.“

Hmm, tak supravodivý stav, říkáte. Tento pojem ve fyzice samozřejmě existuje, supravodiče jsou  materiály, které vykazují nulový odpor při vedení elektrického proudu. Toho se obvykle dosahuje ochlazením těchto materiálů na velmi nízkou teplotu, například pomocí kapalného dusíku. Obnáší tedy toto „zasvěcení“ koupel v tekutém dusíku? Zkuste to a pak mi přijďte říct. Pan Ospalík toho ale nabízí na svých strankách mnohem více, pevně se držte:

„Přidání vláken DNA - standardně máme 2 vlákna DNA, která jsou fyzicky viditelná pod mikroskopem (…) Přidáním vláken DNA si otevíráte dveře k netušeným možnostem. Většina lidí by měla mít 12 vláken DNA, většina jedinců je však schopna dosáhnout i vyššího množství, okolo 20 vláken.“

Tak to vidíte, proč mít ubohou dvoušroubovici DNA, když můžete mít dvanáctišroubovici nebo rovnou dvaceti. Skeptik by se asi přesto zeptal: Jak přesně to probíhá, to se nějak materializuje ve všech mých buňkách dalších 10 vláken DNA? A jak by ty buňky mohly přežít takový drastický zásah jako je přidání dalších vláken DNA? Inu, až potkáte někoho, kdo vám bude tvrdit, že má 20 vláken v DNA, určitě by stálo za to podívat se na to pod mikroskopem a jestli dotyčný pravdu, Nobelova cena vás nemine. Dlužno dodat, že oproti anglicky mluvícím zemím jsme stále pozadu, stránka dnaactivation.org nabízí aktivaci hned 2 000 000 vláken DNA a stačí k tomu jenom minutu sledovat růžový obdelník, pod kterým je tlačítko „darujte peníze.“

A co takhle aktivovat svatozář, nezní to lákavě? I to má pan Ospalík v nabídce, ale zatím je to prý v přípravě, takže nejsou k dispozici bližší informace. Prozatím byste si ale mohli alespoň aktivovat hvězdný kód. Asi před rokem jsem potkal jednoho člověka, který se zrovna vrátil z veletrhu Esoterika a dal mi do ruky leták, ve kterém jakási italská vědma jménem Luisa Muratori nabízí aktivaci hvězdného kódu. Nemám tušení, co to hvězdný kód je, ale zní to lákavě a aktivace kódu stojí jen 1500 kč, tak pokud nevíte co s penězi, proč to nezkusit?

To ale ještě není nic proti dokumentárnímu filmu s názvem „2012 - Mayská proroctví a kruhy v obilí,“ který letos už 5x vysílala ČT2. Tvrdí se v něm mimo jiné na základě jednoho z objevených piktogramů v obilí, že mimozemšťané mají ve svém genomu o 1 048 000 sekvencí více než lidé a z toho prý vyplývá, že jsou tito návštěvníci z hvězd mnohem vyspělejší. Co z toho ale vyplývá podle mě, je, že tvůrci dokumentu nemají ponětí o základech biologie, protože délka genomu rozhodně nemá nic společného s vyspělostí nebo s inteligencí. Dokazuje to fakt, že například genom měňavky velké obsahuje 100x více bází, než lidský genom. Znamená to snad, že je měňavka 100x inteligentnější než člověk?

Výše uvedené příklady ukazují pseudovědu nejhrubšího zrna, kterou je z vědeckého hlediska velice snadné vyvrátit. Zkušenosti ale ukazují, že i sebeabsurdnější pseudověda si vždy najde svou klientelu. Netřeba se obávat, že by člověk nabízející přidání vláken do DNA trpěl nedostatkem zákazníků nebo že by bylo málo lidí, kteří považují kruhy v obilí za vzkazy od mimozemšťanů. Co víc, nemyslím si, že takovému druhu lidí, kteří si kupují tachyonové přívěšky nebo navštěvují věštce,  by bylo možné jejich víru vyvrátit jen tak pomocí vědeckých argumentů. Na příznivce okultismu, esoteriky, new age teorií a alternativní medicíny obvykle udělá pramalý dojem tvrzení, že „podle klinických studií homeopatie nefunguje a je z fyzikálního hlediska nemožná.“ Jejich protiargumentem totiž bude: Já jsem to zkoušel a vím, že to funguje. A co je mi vlastně do nějakých klinických studií? Beztak ty studie platí zástupci farmaceutických společností, kteří nechtějí, aby lidé byli zdraví, protože by je to připravilo o kšefty. A proč by nás mělo zajímat, co říkají nějací vědci? Netvrdili vědci kdysi, že Země je placatá? Netvrdili dříve, že objekty těžší než vzduch nemohou létat? A netvrdili někdy před sto léty, že už není co objevovat? Navíc když si otevřete nedělní vydání Blesku, dočtete se, že vědci zjistili, že nějaká potravina je zdravá a za týden se dočtete v těch samých novinách pravý opak. Nevyplývá z toho, že to, co vědci tvrdili před týdnem, už zítra nemusí být pravda? A navíc jsou vědci příliš zaslepení a dogmatičtí, věří jenom tomu, co lze změřit a zvážit a odmítají alternativní teorie.

Tohle všechno jsou běžné argumenty, které lze slyšet zas a znovu od všech zastánců pseudovědy. Nelze zkrátka vyvrátit něco někomu pomoci vědecké metody, když dotyčný v prvé řadě neví, co je to vědecká metoda a proč by měl něčemu takovému věřit víc, než svým vlastním zkušenostem a intuici. Kupříkladu před pár dny vydal fyzik Sean Carroll na svém blogu článek „Fyzika a nesmrtelnost duše,“ ve kterém tvrdil, že z hlediska fyziky je nesmrtelnost duše nemožná. Jeden z diskutujících pod tímto článkem však napsal: „Samozřejmě, že pokud naturalismus je pravdivý, tak neexistuje žádný život po smrti. Proč jste se namáhal s celým příspěvkem, abyste to vysvětlil? Proč jste se raději nepustil do zajímavější a filosoficky kontroverzní otázky: Je naturalismus pravdivý?“

Zkrátka ani všechny ty ohromné úspěchy vědy nikterak nezaručují, že vědecký a skeptický způsob myšlení u veřejnosti automaticky zvítězí. Naopak v dnešní době záplavy informacemi pochybné kvality bude muset svou legitimitu prokazovat neúnavně stále znova.