Zdroje tu jsou a dluhy se neplatí

Rád bych ve svém krátkém textu stručně vyvrátil tři tradiční omyly českých neoliberálů ohledně veřejných financí.

1) Dluhy se neplatí
Na první pohled to zní možná paradoxně, ale stát opravdu dluhy neplatí. Stát má totiž oproti běžnému občanu jednu velkou výhodu – je nesmrtelný. Státu tak stačí pouze udržovat rozumnou míru zadlužení. Vždyť USA mají veřejný dluh od roku 1791.
2) Stát musí hospodařit jako každá firma či rodina
V případě krize začne firma propouštět, aby snížila své náklady. Možná by nám měl pan Kalousek říci, jak má stát propustit všechny důchodce, aby se zbavil své hlavní finanční zátěže. Z toho je zřejmé, že na hospodaření státu se musíme dívat makroekonomicky, zatímco firemní či rodinný rozpočet je záležitost mikroekonomie.
3) Zdroje tu jsou
Podle analýzy Mott MacDonald stojí kilometr dálnice v Česku 500 milionů korun, v sousedním Německu pouze 280 milionů. K podobným závěrům dospěl i Eurostat a NERV. Je tedy zřejmé, že se zde neuvěřitelně plýtvá, přesto stát v roce 2010 navýšil prostředky Státního fondu dopravní infrastruktury o 25% na 96 mld., přičemž samotný příspěvek ze státního rozpočtu se zvýšil o 48% na 55,2 mld.
Na druhé straně se snižuje mateřská o 23%, berou se peníze Akademii věd, snižují platy lékařům, učitelům. Přitom zdroje tu jsou, je to jen otázka priorit a korupce.
Přemysl Havel, Praha