Úsměv přes slzy

Tak pořád , opakovaně lamentuji nad politickou situací a politickou kulturou v naši zemi. Přiznám se, že píšu často, rád do MF DNES o zdravotnictví, euthanasii, nadační činnosti , opeře a taky někdy komentuji co se zrovna děje.

K napsání 1. blogu mě inspirovala účast na benefičním večeru v dětském domově v Žatci ve čtvrtek 23.4. dubna. Jak jsem se tam dostal?V roce 2008 jsme v létě zařadili doozdravného pobytu dětí u moře, které prodělaly závažné nádorové či jiné onemocnění , ještě 12 dětí právě z dětského domova v Žatci . Byla to šťastná myšlenka, děti byly u moře poprvé. A tak velmi nemocní na těle se přátelily s dětmi velmi nemocnými na duši . Bylo nám spolu fajn a do dětského domova jsme začali za dětmi jezdit . Na jejich benefiční koncert jsme se těšili Mottem koncertu byl úsměv. Trochu se nám v hledišti mísil se slzami.Písničky, scénky, veršovánky- vše krásně nacvičily.Hold patří“ tetám vychovatelkám“. Nahrazují dětem rodiče, a je vidět , že je děti mají rády a neberou je jen jako vychovatelky z nouze.Přiznám se ,že nejraději bychom se zpěvačkou Hankou Křížkovou , která vystoupila na koncertě jako host, a s námi na ozdravné pobyty jezdí , vzali letos k moři všechny děti.....Ale…Peníze sháníme pro cca 50 dětí obtížně,za léta , kdy pracuji a angažuji se charitativně se dají rozpoznat skupiny těch jež dát chtějí a těch jež jakákoli charita obtěžuje. Navíc současná krize je tak dobrým alibi ..Projekt ozdravných je natolik konkrétní a s profitem pro jednotlivé děti , že nelze pochybovat že peníze by byly použity jinak. Celkovou částka se pohybuje pro 50 dětí a cca 10 doprovodných pracovníků kolem 500 000. Co to je ? -Měsíční plat jakéhosi generálního ředitele….Nebo jakýsí právník prý má hodinový plat 9000. No ten by za den své práce to mohl minimálně 4 dětem dopřát pobyt u moře…Obávám se ale, že k tomu nedojde. A tak budu hledat , chodit a vysvětlovat dále . Jak ty děti , které byly skutečně hodně nemocné, tak i ty v Žatci v dětském domově mi / nám/ za to stojí.Pokud by jste měli pocit že můžete pomoci ,máte šanci . A ještě jedna poznámka . Nemůžu se ubránit dojmu , že lidé pracující ve zdravotnictví/zejména zdravotní sestry/ školství – učitelé, vychovatelé jsou téměř po 20 letech jakési demokracie v tomto státě na pokraji ekonomického zájmu státu, který nepochopil , že zdraví a vzdělaní našich dětí je pro budoucnost nejdůležitější .

MUDR. Pavel Boček
autor je lékař ve FN Motol , obor pediatrie a onkologie
předseda dozorčí rady NF Kapka naděje