Tohle se ženám nedělá

Schazite mi muj drahy. Ani nevite jak.

Vyrazil jste ze me touhu, nekde hluboko zamcenou. Ani jsem nevedela, ze tam je. Tedy v takove mire.
Nejdriv jsem se branila, pak Vas nechala. Potrebovala jsem jen trochu casu.

A ted je tady a ja nevim, co s ni.
Vsechno utichlo, jen ona ne.
Ubranila jsem sve srdce, to je dobre. Myslela jsem, ze to postaci.
Ale je tu ona. Ukricena, uminena, palicata a hladova. Vsudypritomna me obtezuje a nenecha me v klidu zit.
Tak jste to utnul. Mozna jste to vzdal.
Asi jste mel pocit, ze ze me nic nedostanete. Ze nejsem ten"spravny" typ pro Vase zamery.
Mozna jste presycen. Nebo uz Vas to nebavi.
Mozna proste nemate cas. Nebo trpelivost.
A ja s touhou palcivou, mezi stehny drtim ruce kazdy vecer, kazdou noc.
Klin mi hori, je mokry a voni.
Az me to boli jak chci.
A Vy jste pryc. Beze slova.
Ted bych se asi nechala svest i otevrene pomilovat, dala bych nejspis stranou svuj strach, ci obavy, jen pro to ukojeni, pro ten klid. Co jste mi vzal.

Jana Mašková