Tento článek nečtěte

Toto je můj první článek pro blog.idnes.cz. Proč se tak jmenuje?? No v pravidlech pro psaní blogu bylo napsáno, že název článku by měl být lehce provokativní a rozhodně ne nudný. A tak jsem zkusil něco trochu podlého, ale vzhledem k tomu, že již čtete tyto řádky, tak svůj účel to jistě splnilo. Téma o kterém chci svůj první článek psát bohužel nemám, ale zkusím popsat některé věci, které tíží moji hlavu.  

Úvaha první - O idiotech v internetových diskusích.

Zjistil jsem, že na internetu je spousta idiotů. Pravidelně navštěvuji některé zpravodajské ale i jiné informační servery, a kromě článku samotného mě zajímá diskuse pod článkem. Nejlepší je, pokud je v diskusi několik desítek příspěvků. V takovémto počtu, lze nalézt zajímavé názory a nehrozí, že se v diskusi ztratíte. Avšak na některých hojně navštěvovaných, méně či více bulvárních serverech jsou však rozsáhlé diskuse, které čítají stovky a někdy i tisíce příspěvků. To už však není v lidských silách přečíst. Nicméně diskuse jsou bohužel plné lidského odpadu, kteří si léčí své komplexy pod anonymní přezdívkou. Každopádně kde jinde se lze navážet do toho druhého, pomlouvat jednu či druhou politickou stranu, případně psát, že za všechno může ODS. Internetové diskuse se tak velmi často stávají internetovou žumpou nebo spíše kanálem, kde se míchají jednotlivé myšlenkové odpady. Jsem poměrně hodně tímto jevem znechucen a nemám sílu do internetových diskusí psát svoje názory a nebo někoho přesvědčovat o svých názorech, nebo snad někoho vychovávat. To však nemám ani v povaze. Anonymita v internetových diskusích nahrává provokatérům, kteří plivou svůj duševní průjem na ostatní. Měl by to být obrázek naší společnosti, a nechce se mi věřit, že tomu tak je i v reálném životě, ve kterém naši existenci necharakterizuje jenom IP adresa.

Úvaha druhá - O idiotech v autech

Jezdím autem, a najedu toho opravdu hodně v poměru s běžnými řidiči. A tak se denně setkávám i s idioty na silnici. I na silnicích jsou uživatelé internetových diskusí. A chovají se možná dost podobně. V poslední době mě nejvíce štvou lidé, kteří neblikají. Přesněji řečeno nedávají znamení o změně směru jízdy. Mě nevadí svižná jízda, která je nad zákonem stanovený limit, pokud tím nikoho kromě sebe neohrožujete. Ale moc mě vadí, to jak někteří idioti neblikají. Skryty za anonymitou silničního provozu a dost často skryti za tmavými skly. Nemám nic proti tmavým sklům, sám je na autě mám, ale vadí mi arogantnost řidičů skrytých za neprůhlednou fólií. Dost často jsou to řidiči vozů Audi. Nemám nic proti Audi, jsou to krásná auta, a myslím, že až doplatím leasing mého současného auta, bude moje další auto Audi. Ale když už sakra jedou rychle, proč neblikají? Já to prostě nedokáži pochopit. Já umím jezdit rychle, ale nikdy bych si nedovolil nezablikat, nebo snad nesvítit. Tyto neblikající řidiči si snad myslí, že jsou nadlidi a že je pod jejich úroveň blikat? Nebo si snad hraji na piloty Formule 1, kteří také žádné blikání neřeší? Mám sto chutí takového řidiče dojet vytáhnout ho z auta a dát mu slovně jednu pořádně mířenou ránu. Nejsem agresivní rváč, ale sprostých slov umím víc než dost.

Úvaha třetí - O idiotech nakupujících v internetových obchodech

Nějaký ten pátek se zabývám internetovým obchodem. Co mě štve je v poslední době to, že si někteří vychytralí lidé, dělají z internetových obchodů bezplatné půjčovny zboží. Zboží si objednají, 14 dní si s ním hrají a pak ho bez udání důvodu vrátí. Celkem často je zboží poškrábané, opotřebované, krabice potrhaná. Řekněte mi, kde je půjčení čehokoliv zadarmo? V dnešní době, když chcete něco půjčit a je jedno jestli jsou to peníze, nebo zahradní stroj, zaplatíte za to, a to dost. Ale 14 denní lhůta pro vrácení zboží v internetovém obchodě tak dost poškozuje lidi, kteří tento druh podnikání provozují. Nechci však vyprovokovat debatu o tom, jestli je tento zákon špatný či nikoliv. Je to prostě riziko podnikání a pokud se mi to nelíbí, nemusím to dělat, že? Ale tíží to moji hlavu a tak o tom píši. A nejlepší zákazníci jsou ti, kteří si myslí, že záruka 24 měsíců znamená bezplatné opravy škod, které si vlastním přičiněním způsobili. Oni si snad myslí, že když koupenou věc rozmlátí, že ji pak strčí obchodníkovi, který se s úsměvem a bezplatně postará o opravu. A po pár dnech kdy zboží poštou zašlou na reklamaci, se už začnou ohánět soudem, policií případně českou obchodní inspekcí, pokud jim nebude zboží bezplatně opraveno, nebo snad vráceny peníze. Tito lidé hltají bulvární noviny a komerční televizní stanice, kde je jim mylně nuceno, že mají na všechno právo. A že můžou po obchodníkovi dupat, poslat na ně soud, či ČOI. Ano občanský zákoník chrání spotřebitele, ale kdo chrání obchodníky, kteří jsou využíváni či zneužíváni vychytralými zákazníky, kteří si myslí, že mají právo na všechno?? A to nemluvím o lidech, kteří uzavřou kupní smlouvu přes internet, zboží si objednají, obchod jim ho zašle a oni si ho pak nepřevezmou? A myslí si, že tím to pro ně končí? Ano obchody to tolerují, a 100,- které vyhodí jen tak do chřtánu české pošty po zákaznících nevymáhají. Ale jakmile se opováží obchodník si účtovat za opravdu zničeného výrobku zákazníkem, třeba jenom 200,- tak to je zle, a hned zákazník začne zvracet slova jako soud, ČOI, policie, atd…

Úvaha čtvrtá - O idiotech pracujících s počítačem

Dělám uživatelskou podporu v IT. Na toto téma se by se jistě mohli psát romány. A já nechci opakovat již napsané. Ale každý den používám větu. Have you tried turning it off and on again? Možná by se měli i lidi občas zkusit vypnout a zapnout…

Tomáš J.