V případě sebevraždy Ivety Bartošové všechna bulvární média komentovala každý detail. Některé komentáře ale byly dost neštastné, neboť popisovaly celou událost s totální neznalostí a necitelnou ignorancí.
Protože mám vlastní zkušenosti, rád bych tímto veřejným způsobem rozptýlil jeden z falešných mýtů o sebevraždě a policii, které bulvár vytvářel.
Bulvár viděl velkou senzaci v tom, že Josef Rychtář vypovídal několik hodin na policii. Informace navozovala dojem, že když pan Rychtář vypovídal na policii, tak musel určitě mít v té sebevraždě prsty. To je pro neznalého člověka bohužel dost uvěřitelné. Proč by jinak policie někoho vyšetřovala u sebevraždy, kdyby si neměla podezření, že se na ní účastnil? Přesně podle logiky, kterou krásně zesměšnil Jaroslav Hašek ve větě: To je syn toho probodnutýho, to bude asi taky pěknej lump.
Praxe policie je překvapivě jiná a je v ní méně senzace a více rutiny. Policie při sebevraždě vždy vyslýchá úplně všechny lidi, okruh blízkých i ty , kteří přišli se sebevrahem v poslední době do kontaktu. Tyto zdánlivě nesmyslné výslechy mají jeden cíl. Tím cílem je vyloučit jakékoliv cizí zavinění na smrti sebevraha. Policie při vyšetřování často tápe a proto si může některé osoby přivolat k výslechu opakovaně. I opakovaný výslech stále nic neznamená, protože v průběhu vyšetřování se mohou objevovat nové informace, které je nutné znova ověřit a konfrontovat svědky. Pokud u sebevraždy nebyli žádní svědci, tak policie kromě výslechů hledá i stopy násilí, které by nasvědčovali cizí účasti a snímá stopy podobně jako u vraždy.
Výsledkem vyšetřování pak je většinou úřední formulace o tom, že se nepodařilo prokázat žádné cizí zavinění. Tahle suchá formulace znamená, že pro policii to byla sebevražda a ne vražda.
Policie může hledat i motivy sebevraždy, ale už ne tak usilovně, takže není možné od ní čekat přesnou odpověď na to, proč se někdo Vám blízký zabil. To už není její úkol a já tohle omezení s odstupem času zcela chápu.
Pokud se náhodou stanete přímými nebo nepřímými svědky sebevraždy, neberte výslech na policii jako zbytečné obtěžování nebo jako skryté obvinění ze spoluúčasti a snažte se odpovídat maximálně přesně. Policie se snaží vyvrátit cizí závinění a pokud to dělá dobře a důkladně, je to přesně to, co by dělat měla a za co je placena z našich daní.
Petr Horn
