O tom pravém, či pravé.

Do nekonečna oblíbené téma hledání toho pravého nebo té pravé na nás vykukuje z každého časopisu v pravidelném opakování, neboť především ženy touží po tom pravém a jediném. O mužích je všeobecně známo, že jim k životu stačí dlouhovlasá blondýna patřičných rozměrů, abychom se měli čím chlubit.

Jak je to s našimi ideály doopravdy, to se nedočteme v žádném časopise ani v žádné „brožuře“ i když tam by to nejspíš být mělo. Protože najít ideálního partnera, to je oříšek vskutku tvrdý a takřka nerozlousknutelný. Můžeme mít nějaké představy, ideály, jak by měl nebo měla vypadat, ale když si zavzpomínáme kolikrát jsme v životě potkali osobu opačného pohlaví, kdy se nám zastavilo srdíčko a dech v domnění, že je to TEN nebo TA?? Někomu se to třeba nestane třeba celý život, a přesto prožije krásný a plný vztah. Záleží přece jenom na každém z nás, jak se vyrovnáme se skutečností, že jsme se rozhodli strávit podstatnou část života vedle druhé osoby. Bohužel jsme natolik sobečtí, že v drtivé většině případů to nedopadne,

tak jak by si asi většina z nás představovala.

Přečetl jsem si článek: Chci dítě, ne muže. Jeden z dalších, ve kterém si ženy stěžují, jak je těžké najít vhodného partnera a otce svých dětí.

My totiž nehledáme toho pravého, spíš toho, který vyhovuje našim představám a ideálům, ale to s tím pravým, či pravou nemá ani za mák společného.

Milé dámy a pánové, protějšků, které splňují naše představy neběhá po naší malé zemičce tolik, aby zbylo na všechny. Ne každá z Vás si může najít bohatého a úspěšného podnikatele, či známého a dobře honorovaného sportovce. U nás mužů je to podobné. Ani známých modelek neběhá po světě tolik, aby zbyla na každého z nás. A když už hledáme vysněný ideál, zeptali jsme se někdy toho, co nám nakonec až tak nevyhovuje, jestli my jsme rovněž ideálem pro něho?? Určitě ne, protože jsme natolik sobečtí, že hledíme jen na svůj prospěch.

Když už jsem zmínil výše některé z oblíbených témat našich bulvárů, opravdu si myslíte, že když si známý podnikatel středního věku přivede do své haciendy mladou a rádoby úspěšnou moderátorku a zpěvačku ( samozřejmě velmi půvabnou ), že je to z čiré a opravdové lásky?? Nebo když si velmi známý fotbalista přivede na večírek topmodelku, že je to láska až za hrob??? Já si to nemyslím.

Tu pravou lásku totiž nemůžeme hledat. Tu musíme potkat. Bohužel se nám to nemusí podařit za celý život. Protože k tomu, abychom ji pocítili potřebujeme i potřebný impuls. On nebo ona může žít docela blízko nás. Můžeme ji každý den potkávat, je nám sympatická a milá, ale chybí zrovínka ten malý impuls aby se mohla projevit. Určitě ji každý z nás pozná. Tu pravou a jedinou lásku na celý život a je jedno, kdy ji potkáš! Zda ve dvaceti nebo v sedmdesáti. Právo na lásku má přece každý! A jak ji poznáš? Projevuje se v návalech štěstí a smutku. A bolí.

Bolí tolik jako nic jiného. Ale určitě to stojí za to jednou v životě ji potkat i kdyby to bylo jen na pár chvil. Nikdy na ni nezapomeneme.

Co dodat závěrem? Nenalhávejme si, že nemůžeme potkat toho pravého či tu pravou. Nedá se najít! To si jen zbytečně zvyšujeme nároky a hledíme do oblak v naději, že nám spadne do klína ideální partner. A ten se na téhle planetě nevyskytuje. A z oblak už vůbec nepadají.

Daniel Birtek