Od nového roku bude všechno jinak. Miluji předsevzetí. Miluji ten čas, kdy člověk může snít o tom, jak zgruntu změní svůj život.
Do svých 35 jsem neměla potřebu něco měnit, ale už 12 let mám pocit, že bych měla být s každým novým rokem lepší, krásnější, měla bych zkvalitnit svůj sexuální život, jakož i intelektuální, mít zajímavější práci, naučit se chodit na podpatcích, možná vyměnit manžela, určitě si najít milence a vůbec vytvořit ze sebe moderní sebevědomou ženu. Ženu, která se na mě směje z obálek ženských časopisů. Začnu na tom pracovat. Tak například výměna zaměstnání za tvůrčí práci. Odpověděla jsem na inzerát jedné ze soukromých TV stanic. Hledali moderátorku ekonomického zpravodajství. Určitě hledají právě mě, ekonomický přehled mám, mluvím plynně anglicky, vyjadřuji se kultivovaně a mám zajímavý vzhled (dobře, ráno je třeba na tom trochu zapracovat). Navíc sleduji americkou CNN a tam moderátorku pod 40 nenajdeš. Nikdo neodpověděl. Nedala jsem se odradit, poslala jsem do TV stanice v emailu dobře míněnou radu o výhodách krasavic ve středním věku oproti dvacetiletým kráskám bez espritu a šarmu. Dodnes nikdo neodpověděl. Chápu je, po přečtení toho mailu s časovým odstupem si určitě mysleli, že jsem psychopatka. Ale zkusila jsem to.
Taky bych si ráda našla milence. Jsem poměrně systematická a náročná. Pročesávala jsem tedy zástupy potenciálních kandidátů při každé příležitosti, na ulici, v kavárnách, v tramvaji aniž by to ti nebožáci tušili. O mém výběrovém řízení se zřejmě všichni přijatelní adepti dozvěděli a rozhodli se ho nezúčastnit. Ti, kteří o ničem nevěděli a klidně se promenádovali na veřejnosti byli úděsní. Proboha, kde jsou všichni zajímaví chlapi? Nehledám manžela, ani sponzora, sponzoruji se sama. Milence jsem zatím nenašla, potkala jsem jen užvaněné náfuky, ješitné narcisy nebo neudržované zoufalce. Zajímaví chlapi se určitě někde vyskytují, ale většinou chtějí ty dvacetileté krásky, stejně jako televizní stanice. Nevzdávám to, moje soukromé výběrové řízení probíhá dál.
Měla bych míň pít. Nejsem alkoholička, i když podle odborných příruček asi ano. Jen si každý večer dám dvě, tři, no možná čtyři sklenice vína. Život vypadá líp, mám pocit, že jsem štíhlejší a čekají mne ještě krásné věci. Po sklence vína narůstá moje síla a odhodlání dělat věci, které hodné holky nedělají. Žádné špatnosti, ale věci, o kterých nám říkají, že se nehodí, na které už jsme staré, a vůbec bychom vypadaly směšně. Jsme prima baby, a čeká nás jen to, co si samy naplánujeme a taky to zrealizujeme. Nikdo to za nás neudělá. Takže moje největší předsevzetí pro nadcházející rok je žít si fajn život, dělat si svoje malé radosti, sledovat inzeráty TV stanic, občas zkouknout chlápky kolem, co kdyby ….. a víno si kupovat jen obden.
P.S. Jenom tu chůzi na podpatcích vyškrtávám ze svého seznamu, fakt jsem se snažila, v luxusním obchodě jsem si nechala poradit ohledně posledních trendů podpatků, ale nelze se v nich reálně pohybovat a navíc člověk vypadá, jako kdyby chtěl nadělat jmění u Prašné brány. A kdyby mě vzali do té TV stanice, je to dobrý, moderátorky mají nohy pod stolem a na podpatky není vidět.
Simona Fialová
