Mějte svého lékárníka, ale laborantky se bát nemusíte

.. aneb kdo vlastně v lékárně vydává na recept a bez receptu, jací odborníci a s jakým vzděláním odpovídají na vaše dotazy ( Test MF Dnes – Lékárny poradí, ale často špatně ).

Je všeobecně známý fakt, že v nemocnici pracují sanitáři,  zdravotní asistenti – čtyřleté odborné studium s maturitou, zdravotní sestry – tříleté studium na VOŠ ( vyšší odborná škola, titul DiS.)  nebo bakalářské při VŠ (titul Bc.) a lékaři – různé specializace.  Každý z nich má své kompetence a jistě se většina z nás  nebude vzpírat, když  stehy  po chirurgickém zákroku přijde odstranit zdravotní sestra a léky, které nám podá v kelímku ráno před vizitou,  s důvěrou spolkneme ( přestože to zrovna nebude „ vaše sestřička“ ).

Veřejnost prostě ví, že každý, kdo o něj v nemocnici nebo v ambulantní sféře pečuje, má k tomu určené vzdělání. ( hodnotit rozdíly v úrovni péče jednotlivých zařízení a pracovníků není mým záměrem )

I v lékárně pracují lidé různého vzdělání. Jsou to sanitárky vzdělané v oboru sanitář pro zařízení lékárenské péče a  na opačném konci řebříčku vzdělanosti je farmaceut – absolvent  vysoké školy  (např. farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy) – titulem minimálně magistr farmacie (Mgr.) nebo doktor farmacie (Pharm.Dr.). Farmaceut je pro Vás  pacienty, klienty, zákazníky  symbolem výdeje léků na předpis a s tím spojených konzultací týkajících se jejich správného užívání, nežádoucích účinků, kombinací léků atd.

Pak pracuje v lékárně farmaceutický asistent, do roku 2005 označován jako lékárenský nebo farmaceutický laborant.  Studium tohoto oboru – s různými změnami názvu, délky studia a typu škol,  je v Československu (nyní Česku) možné již od roku 1950 a tedy zhruba od poloviny 50tých let patří farmaceutičtí laboranti – podle nyní platné legislativy farmaceutičtí asistenti - neoddělitelně do všech lékáren. Hlavní pracovní náplní farmaceutického asistenta ve veřejné lékárně je výdej bez předpisu, kde je odborným poradcem při samoléčbě, a výdej zdravotnických prostředků na poukaz.  

Samostatně nebo ve spolupráci s farmaceutem  připravuje v laboratoři tzv. magistraliter léky  – to jsou masti, čípky, kapky aj., které lékař předepíše podle svého předpisu a dávkování jen pro jednoho konkrétního pacienta a nelze je tedy objednat v žádné továrně.  Podstatnou část pracovního dne věnuje i  příjmu zboží – lékům, doplňkům stravy atd., které následně připravuje k výdeji vám – klientům lékárny. Příjem provádí osobním převzetím a zadáním do počítačového systému, protože cokoli do lékárny přijde a zase ji opustí, je  kontrolované ( např. podle hlášení dodavatelských firem o závadných šaržích jimi dodávaných přípravků ), evidované a dohledatelné.

Mnoho farmaceutických asistentů pracuje i mimo veřejné lékárny – např.v laboratořích kontroly léčiv, v přípravnách radiofarmak nebo onkologických léků, v nemocničních lékárnách vydává léčiva na kliniky, podílí se na přípravě nitrožilní výživy, klinických studií  nebo vyučuje na odborných školách.

K tomu, aby toto vše mohl farmaceutický asistent vykonávat , musí v současné době vystudovat na vyšší odborné škole (VOŠ) tříletý obor diplomovaný farmaceutický asistent (DFA) nebo mít absolvovanou střední zdravotní školu čtyřletý obor farmaceutický laborant (bylo možné do roku 2007/08).  Vedle všeobecných předmětů studuje mimo jiné farmakologii, farmakognozii, přípravu léčiv, chemii léčiv, farmaceutickou botaniku, mikrobiologii, somatologii, patologii, analýzu léčiv, latinu. Po úspěšném zakončení pregraduálního vzdělání se dál celoživotně vzdělává. Celoživotní vzdělávání zákon stanovuje jako povinné a jeho plnění se prokazuje u nelékařských oborů na základě kreditního systému. 

To prakticky znamená, že např.po absolvování další specializace, vzdělávacího kurzu, semináře, kongresu nebo za přednesení jím vypracované odborné přednášky obdrží farmaceutický asistent kredity různých hodnot. Pokud chce farmaceutický asistent vykonávat své povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu, má povinnost se zaregistrovat na ministerstvu zdravotnictví a dokládat -  výše zmíněnými kredity – že podmínky pro udělení tohoto svolení splnil. (Podmínky uvádí související vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků). Registr zdravotnických odborníků nelékařských oborů je k dispozici na www.nconzo.cz , kde je možné vyhledat pracovníky,  kteří podmínky celoživotního vzdělávání splnili.

Dnes tedy - v době legislativních kotrmelců na půdě zdravotnictví i školství - budete konkrétně na výdeji bez receptu v lékárně obslouženi farmaceutickým laborantem nebo asistentem s registrací nebo bez  registrace nebo diplomovaným farmaceutickým asistentem.  V každém případě profesním odborníkem a ne „nějakou laborantkou“.  (Laborant může být zdravotnický, zubní, radiologický….. a jejich specializovaná a odborná péče o naše zdraví probíhá v jiných zdravotnických zařízeních, než je lékárna).

Výdej na recept spadá výhradně do kompetencí lékárníka.

Pochopitelně farmaceutický asistent je člověk a úroveň odborných znalostí je v různých zařízeních lékárenské péče různá, tak jako tomu je i v jiných oborech a nejen zdravotnických. Díky široké síti lékáren si ale každý může svobodně vybrat takovou lékárnu, kde mu odborný personál dobře a ochotně poradí.

Alena Vagenknechtová, farm. asistentka lékárny IKEM, členka výboru sekce farmaceutických asistentů České asociace sester (ČAS/FA)