Invalidní vozík jsou moje boty

Každý člověk má několik párů bot.Boty do společnosti, na sport, na běžné nošení a samozřejmě přezůvky. Mé boty jsou invalidní vozík.

Po přestěhování do nového bytu jsem zjistil, že mi vozík pořízený tehdy do úplně jiného prostředí v malých prostorech nevyhovuje, ale na ven je k nezaplacení, nehledě na to, že byly v bytě položeny koberce, takže se můj každý výjezd ven do deštivého či podzimního počasí změnil v noční můru.

Kdo má zkušenost ví, že po dvou letech můžete koberce vyhodit, jelikož vozík nikdy neočistíte tak aby vám větší či menší kalamitu v bytě nezpůsobil. Co naplat, koberec jsem vyhodil a koupil si za 5000Kč lino a těšil se na to, že budu mít za 5 let nárok na vozík nový, budu mít dva a nebudu muset po každém výjezdu ven nechávat placenou asistentku omývat vozík a vytírat byt. Byl jsem připraven i na to, že si budu muset část vozíku uhradit, jelikož potřebuji vzhledem k postižení vozík dražší a nemám valnou naději se vejít do limitu stanoveného VZP.

Na vozík původní jsem doplácel 37 000 Kč nad limit (15 000 Kč poskytly nadace ). Celková cena 97 000 Kč. Utěšen vědomím, že na doma až tak drahý vozík nepotřebuji, nemusí být tak lehký a ovladatelný, volám pracovníkům Help centra, aby mi sdělili informace jak nový vozík získat. Představu samozřejmě mám a doufám, že mi odpadnou předchozí peripetie ohledně doslova žebrání po různých nadacích, které mi cenu vozíku sníží na úroveň jež odpovídá mým finančním možnostem do 10 000 Kč. I tak je to za druhé boty slušná palba, nemyslíte?

Neschopen jakékoli reakce jen těžko vstřebávám informaci o jakémsi revizním technikovi, který uzná-li za vhodné původní vozík odebere a dá mi nový nebo mi ten původní zrepasuje a nazdar bazar. Ale já potřebuji dva proboha! Chápu, že za tento systém revizní technik ani pracovník Help centra nemůže, ale co mát tedy dělat?

Vždyť chci jen pro zdravé lidi samozřejmé dvoje boty. Jedny na ven a jedny na doma a to za nějakou přijatelnou cenu. Klasické boty si samozřejmě musím jendnou za čas pořídit také. Závěrem si to tedy sčítneme. První kolečkové boty 97 000 Kč. Můj finanční podíl 22 000 Kč (Ani část těchto nákladů Vám nikdo nevrátí, když dostanete nový). Druhé kolečkové boty (přezůvky) cca 40 000 Kč si invalido zaplať. Buď si ušetři nebo vyžebrej.

Můžete namítnout ať si na boty vydělám a budete mít pravdu. Pracuji co mi zdravotní stav dovolí, studuji a mám dceru. Co vydělám, tak tak pokryje doplatky za asistenci do školy, a nenajít jednu hodnou paní, která mi platí samotné školné, neměl bych šanci studium utáhnout.

Je mi z toho smutno. Pořád přemýšlím co bych si mohl ještě odpustit. Mám neřesti jako každý, můžu přestat kouřit nebo třeba přestat jezdit jednou za čas na koncerty. Vždy se lze uskromnit, bude to ale k žití? Kašlu na to, nebudu žebrat ani šetřit, budu doma bos. Člověk nikdy neví kdy si pro něj kosa příjde a já nejsem ochoten vzdát se těch pár neřestí na několik let za pro ostatní tak samozřejmou věc. Druhé boty.

 Daniel Macoun