Dlouhodobě sleduji snahy movitých otců jimž se z nějakých důvodů nesplnily vlastní sny o hokeji a chtějí mít doma taky Jágra, dítě chce být taky jako Jágr, popř. dobrým extraligovým hráčem, kterého bude živit hokej a ještě zbyde pro rodiče.
Pozoruji tyto tréninky hodně dlouho a neskrývám rozčarování, jak jsou ty různé přípravky a rádoby hokejové školy k ničemu.
Jsou opravdu k ničemu, když jejich adepti neumí pořádně stát na bruslích, odrazit se, překládat vpřed vzad na obě strany, udělat obrat, nebo prach obyčejnou kličku. Pokládá si někdo zásadní otázku?: Co je základem hokeje? Umět bruslit, bruslit, bruslit! Pohlednu-li do podobného ranku - krasobruslení, tak stejně staré děti ve věku 6 - 9 let nejen že zvládají základy bruslení ale navíc i nějakou piruetu a skok, kroky. Tím nechci říct, že by hokejista měl skákat salchowy, měl úhlednou jízdu v hranách brusle apod. Pokud ale hokejista neumí základní techniku bruslení, nedivme se, že na další hokejovou akci, jako dojet přihrávku už nemá prostě síly, a stává se z něj statista na ledové ploše.
Tihle mladí divočáci pak vyrazí se svými taťky na veřejné bruslení, náležitě obrněni pro případ srážky s bruslícím občanem. Říkám jim hokejoví mudžahedíni, tak jak je vídáme ze zaběrů v iráku nebo v afghanistanu, když se vhrnou bezvěrci pod nohy. Tihle divočáci křižují led, jak splašené mouchy a když to neustojí, tak se Vám nejlépe rozplácnou přímo pod nohy, jako ten sebevražený mudžahedin. Slovní napomenutí ratolesti akceleruje otce, jako červena muleta býka. Když jsem před tím viděl, jak jezdí otec, a jak jezdí jeho syn budoucí hokejista, naznal jsem, že nemá smysl radit otci, aby se synátor raději než bezhlavému vrhání pod nohy zdokonaloval v technice bruslení.
Pokud si rodiče těchto dětí myslí, že od toho tu je přípravka, aby se naučily bruslit, tak sice do určité míry mají pravdu, ale zároveň se mýlí. Bez dalšího vlastního přičinění a snažení ditěte mimo trénik bude jeho kvalita bruslení stejná, nebo se bude zhoršovat odkoukanými manýry. Hotové neštěstí je, když vlastní rodič je rád, že je rád a stojí na ledě, natož, aby mohl být synkovi rádcem a oporou. To je ten nejhorší případ nenaplněných ambicích otce. To jsou ti pokřikující otcové na ochozech plní emocí, jak přihrát, jak trefit branku. Otcova vlastní činnost na ledě, může být rodině a jemu životu nebezpečná.
Občas na veřejném bruslení poradím komukoliv, kdo zkouší cokoliv a má chuť se to naučit. Nikdo jsme z nebes na led nespadli. Nedávno mne oslovil otec jednoho stašího dítěte ve věku 10 let, zda bych se nekoukl na synka a neporadil co a jak zlepšit v jeho bruslení. Ukážu, předvedu, vysvětlím, proč se tak jezdí, dělá se to či ono a nedělá to jinak, jaké jsou pozitiva a negativa takové jízdy. Zbytek už je na synkovi a otci co si z rad vezmou k srdci. Zatím májí o mé rady zájem a protože mají oba zájem mají to gratis.
Osobně bych se přimlouval za výkonnostní testy jakými se testuje ,zdatnost krasobruslařú, s důrazem na posilovna, zátěž, techniku, taktiku, rychlost a čas atd. Pokud testy neprojde tak propadne, jako ve škole a opakuje. Projde-li testy, pak by měl dostat hokejovou výstroj a učit se základům hokejové školy.
Výše uvedené testy by měly být alfou a omegou hokejisty a testování by mělo být průběžné po celou dobu kariery bez ohledu na dosavadní výsledky, pokud je nesložíš jdeš o stupínek níž. Pamatuji dobym kdy bydlel v činžáku klubový fotbalista, který přišel z práce, mazal na trénink, domů a zase dokola, do práce nešel, když bylo ligové útkání, to měl trénink, utkání a na druhý den hopkal do rachoty.
Bohužel ale situace v klubech je taková, že tam buď vládnou "kliky rodičů, nebo manažerů, které určují co a jak se bude dělat, jak se to bude dělat nebo nebude dělat. Zvýšit hlas, nebo vynadat znamená týrání dítěte popřípadě můžete čekat fyzický kontakt s otcem dítěte.
Až se zcela vyčerpá hráčská kvalita, kterou vypěstoval systém zavedený za komunistů budou vysledky takové jaké jsme viděli na letošních OH v Soči. A vězte v mezinárodním srovnání bude hůř.
Jaroslav Komosný
