Hloupý Honza

Eva měla podivné rodiče. Otec jezdil s tirákem, a tak nebyl moc často doma. Matka měla raději společnost televize než dcery, a tak Eva vyrůstala jako samorost. Když byl otec doma, vždy s ní strávil hodně času, vozil jí drahé dárky z ciziny, kupoval, nač si vzpoměla.

Bylo to podivné dětství, přesto Eva odmalička hlásala, že se
těší, až bude mít vlastní rodinu a vlastní děti. Ráda hlídala
děti příbuzným, byla moc milá na všechny. Když Eva byla na střední
škole, otec ji občas brával na výlet do ciziny sebou, a tak poznala
spoustu jiných zemí. Nikdo se nedivil, když začala chodit s cizincem,
o deset let starším Rakušanem, Thomasem.
Jejich vztah byl příběh
bouřlivé první lásky. Eva ho milovala, její láska ho spalovala.
Ale časem začala Eva přetrásat manželství. Thomas jí říkal,
že je ještě mladá, je jí teprve 18, že není třeba spěchat.
Eva naléhala, ale marně. To byl začátek konce jejich dobrodružství.

Eva smutnila, ale naštěstí jí vyšla přihláška na vysokou školu.
Shodou okolností se na stejnou školu dostal i její spolužák, Honza,
který ji měl vždy rád. Eva se s ním v prváku začala více bavit,
byla vdečná, že vidí známou tvář v té záplavě cizích lidí....Honza
byl dobrý kamarád , toho si byla vědoma a jednou na jakémsi večírku,
kdýž oba měli příliš mnoho  k pití, Honza a Eva skončili v posteli.
Kupodivu Eva s ním začala chodit. Bylo jí  s ním fajn. Nebylo to
takové bouřlivé jako s Thomasem, bylo to jiné, klidné a bezpečné.

A to přesně chtěla. Bezpečí.

Po vysoké si našli spolu byt a začali spolu žít. Po pár letech
se vzali, přišlo jim to jako samozřejmé. Eva v kariéře postupovala.
Eva dostala práci v jedné mezinárodní firmě, kde se pohybovala
mezi cizinci. Byla v práci spokojená. Honza chodil z práce dřív
než ona, což mu někdy vadilo. Ale Eva měla důvod zůstávát v
práci i po padla...důvod jménem Giuseppe. Byl mladý, pohledný a
uměl ji rozohnit v posteli. Tak to ještě nikdo neuměl. Kamarádkám
říkala , že je to jen jednonoční známost, ale už to trvalo několik
měsíců. To, že je nevěrná vědělo dost lidí, jenom je manžel
Honza. Jenže nikdo neměl odvahu mu to říct. Přesto ráda chodila
domů, kde na ni čekal Honza, usínala ráda po jeho boku, nedokázala
být sama a spát sama.

Giuseppe byl zadaný, měl ženu a malé dítě, Eva věděla, že kvůli ní
nikdy rozvod nebude. Jenže Giuseppe dostal vyhazov, a to ukončilo
jejich románek. A tak se Eva zase zaměřila na manžela, Honzu. Napadlo
ji, že už by asi měli mít dítě, 29 na krku, vždy děti chtěla.
A tak začala plánovat mateřství. V té době jí Honza začal více
vyčítat, že by ji rád viděl více doma, že má příliš mnoho
kamarádek a on ji vidí na chvíli v posteli, když ovuluje...Ona mu
odsekávala, že si měl najít nějakou domácí husičku, a ne ji.
Na to neměl co říct. Během pár měsíců čekali dítě.

Když se narodila Andrea, Honza byl radostí bez sebe. Vycházel z porodního
sálu jako omámený. Zatímco on byl v sedmém nebi, Eva to brala mechanicky,
tak mají dítě a basta. Honza si myslel, že ted´ už bude všechno
v pohodě.
O dcerku se s nadšením staral, pomáhal Evě, jak jen mohl. Když přišel
z práce, malou koupal, dělal večeři pro všechny každý den, hrál
si s malou a ukládal ji. Eva trávila hodně času mimo domov, ráda
navštěvovala známé, chodila do kaváren, na oběd si chodila do
restaurace na Honzovy stravenky. Andrejku  brala sebou, ale byla jaksi
vedle ní, ne s ní...a domů chodila velmi unavená. Honza si myslel,
jak je vyčerpána péčí o malou, a tak pomáhal a pomáhal.

Za pár měsíců Eva začala pracovat pár dnů v týdnu
pro svou starou firmu a malou dávala do péče Honzovy sestry, která
byla shodou okolností také na mateřské. Honza si říkal,aby byla
více doma, jeho vlastní domácnost mu připadala studená narozdíl
od domácnosti jeho bratra, kde se ozýval dětský smích, jeho malé
a jeho synovce, v kuchyni vždy bylo něco dobrého k jídlu a sestra
se usmívala a neřešila, že je doma, že je jenom na mateřské.

Eva pořád mluvila o tom, jak je vytížená jako matka, že jí snad
může dopřát toho, že ji baví práce, že se odreaguje od malé
a domácnosti. Navíc chtěla nový dům, říkala, že jejich byt je
malý, pokud  Honza uvažuje o dalším dítěti, tak to rozhodně nebude v
tak malém bytě. Tak prodali byt , koupili si dům. Když už tedy
měli dům, začali plánovat druhé dítě, Eva nechtěla jedináčka,
Andrejce už byly dva roky...a tak přišel na svět René. Honza byl
nadšený a pořád Evě pomáhal, jak mohl, vždyt´ dvě děti jsou
náročné, neřešil, že Eva nevaří, vařil on, nežehlí, a je
celé dny mimo dům, s dětmi v kočárku kdesi u známých. Když oznámila,
že chce jít do práce, ozval se. Je přece ještě na mateřské,
namítal...Ale ona děti dala do jeslí a školky a bylo po jejím.

Začala pracovat a byla doma jen navečer, děti vyzvedával Honza.
Eva si začala stěžovat, že jí málo pomáhá, že ona musí chodit
do práce a ještě se o vše starat, přece není jeho služka. Honza
nechápal. Vždyt´ pomáhá, vaří, stará se o děti, jezdí dvakrát
ročně na dovolenou, mají dům, všichni jim závidí jejich život.
Ale Eva nebyla pořád spokojená, hrozně ji začalo vadit, že Honza
se s ní nechce milovat. To že byl jednoduše vyčerpaný, to jí nedošlo.
V práci ji obletovali pánové, a ona zkysla s Honzou, který by chtěl
nějakou domácí putku, nebavilo ho chodit na party, na dovolené se
známými, bylo mu prostě fajn jen tak doma, s dětmi, moc ho bavilo
být tátou, což všichni viděli. Ostatní ho tajně litovali, že
si vzal Evu, ale co se dalo dělat?

Uplynul rok. Hádka následovala hádku, Eva nakonec řekla, že je to
maloměšták a že by bylo nejlepší, kdyby si sbalil kufry, že je
posedlý dětmi a na ni nemyslí. Byl v šoku, sbalil kufry a odešel.


Jak by tento příběh měl skončit?

VARIANTA 1:

Honza nedá dopustit na děti a každý den je vyzvedává, zatímco
Eva pracuje. Dělá chůvu, dále hraje roli domácího trouby. Eva
střídá milence, děti má nadále v péči, ale partnera na život
už nenachází. Honza si časem najde rozvedenou paní s dětmi a je
celkem spokojený.

VARIANTA 2?:

Honza se pochlapí. Na radu známého si vezme děti  k sobě, kdykoli
může. Dokáže, že Eva není doma s dětmi, a poté , co se dozví
o jejích aférách ještě během manželství, s pomocí velmi drahého
právníka Evě vezme péči o děti. Eva je v duchu ráda, že už
je nemá na krku, ale před ostatními známými jí je to nepříjemné,
že si o ní myslí, jaká je krkavčí matka. Honza si časem najde
hodnou paní, se kterou vytvoří novou rodinu. Eva se odstěhuje do
ciziny a je více a více sama. Až příliš pozdě pochopí, že práce
není vše, že její děti říkají mami cizí ženě...a sklenka
vína denně jí dělá společnost.

Ema Antošová