Expedice „Avatalv 2009“

  Každoročně v letních měsících vyrážíme s partou příbuzných na vícedenní výlet na kolech. Projeli jsme již okolí Sázavy, Polabí a Český ráj. Letos jsme se vydali na cestu po cyklotrase okolo Vltavy. Absolvovali jsme jí ve čtyřčlenném složení ve dnech 14. – 16. srpna a pojmenovali jí „expedice Avatlv“.

Protože bydlíme ve středních Čechách, museli jsme se i s koly nejprve přesunout vlakem z Příbrami do Českého Krumlova. Nedaleko něj, ve vesnici Větřní, jsme přenocovali v chatce na místním koupališti. Následující ráno jsme se vydali na předem naplánovanou cestu. V Českém Krumlově jsme se nasnídali v kempu Vltavan, a poté se rozdělili na ty, co se šli podíval na krumlovský zámek a na „nadšence“, kteří šlapali do vršku na nedalekou rozhlednu Kleť. V poledne jsme se ale všichni znovu sešli ve Zlaté Koruně, abychom společně pokračovali dál. Asi za necelé dvě hodiny se už ozývaly naše kručící žaludky, tudíž jsme je zajeli naplnit do restaurace v Kamenném Újezdě. Po obědě jsme pokračovali do nedalekých Českých Budějovic, kde jsme se nemohli nezastavit na historickém náměstí s Černou věží. Další cesta vedla do Hluboké nad Vltavou po parádní, rovinaté, asi deset kilometrů dlouhé cyklotrase. Takové cesty kdyby byly stále… J V Hluboké jsme vyšlápli kopec k místnímu krásnému zámku a chvilku si zde oddechli. Nebylo ale tolik potřeba, protože už nás čekali jen tři kilometry pohodové jízdy do kempu Bezdrev. Zde jsme měli již předem zamluvenou chatku. Utrmácení po prvním dni jsme se zde rádi osprchovali, i s příplatkem za teplou vodu. Po večeři jsme ulehli, abychom načerpali energii do dalšího dne.

            V sobotu jsme vyrazili zpět na Hlubokou, abychom najeli na „naší“ cyklostezku. Cesta vedla přes Poněšice a Pořežany do Týna nad Vltavou. Tentokrát to už ale nebylo tak pohodové jako první den – cestou nás totiž čekala spousta kopců, do kterých jsme si pěkně „mákli“. Nejinak tomu bylo i dále, z Týna nad Vltavou do Albrechtic nad Vltavou, Záhoří a konečně naší cílové stanice – Oslova. Ve zdejším rekreačním středisku jsme se ubytovali (opět) v chatce. Splavení jízdou a horkem jsme uvítali mimo jiné především zdejší bazén.

            No a před námi byl poslední den naší výpravy. Ten jsme po vzájemné dohodě oproti původním plánům trochu pozměnili. A to tak, že jsme si část naší cesty ušetřili jízdou parníkem. Ráno jsme vyrazili z Oslova v časných ranních hodinách, abychom se stihli nasnídat ve Zvíkovském podhradí. Na tomto místě nemohu nezmínit velké poděkování řediteli hotelu Zvíkov, který, vida hladové cyklisty, nám s ochotou nabídl v tomto hotelu snídani, navíc za velmi přijatelné ceny. Z vlastních zkušeností víme, že takto by se zachoval jen opravdu málokdo. Po skvělé snídani jsme se tedy kvapem vydali přes Jickovice a Kostelec nad Vltavou do Orlíka nad Vltavou, abychom stihli parník. Během hodinové plavby jsme se pokochali okolím nejdelší české řeky. V Solenicích jsme vystoupili a pokračovali v posledních kilometrech výletu. Cílem už byl náš domov, vesnice Jelence na příbramsku. Než jsme do ní ale dojeli, ještě jsme se pěkně zapotili cestou přes Dolní Líšnici do táhlého kopce, a navíc v nesmírném horku. Zdrchaní, ale spokojení a zážitky nabytí jsme se vrátili ve zdraví domů.

            Vltavská cyklotrasa nás nezklamala, a určitě se po ní ještě někdy vydáme.

Michaela Rozšafná