Dobrá řešení jsou snadná

Asi jako většina lidí i já jsem zachytil v poslední době zvýšený zájem médií, blogerů i diskutujících o romskou problematiku. Soudní kauzy, volby, neobratná vyjádření politiků to vše jenom podtrhuje o jak závažný a významný problém se jedná. Rasismus, to je téma, které prolíná od nejvyšších pater společnosti až do posledních domácností. Všichni vědí, že je to veskrze nechutný a civilizovaného člověka nehodný jev. Všichni jej nenávidí a přitom je v jejich hlavách uvízlý neskutečně hluboko.

Projevuje se v tisících drobností, které na první pohled vypadají naprosto nevinně a korektně. Ale pozor, je to jen zdání.
Jeden příklad za všechny. Všimli jste si, že když vstoupí do veřejného prostoru, třeba pošty, prodejny nebo prostředku MHD osoba rómského vzezření, všichni přítomní zástupci majoritní skupiny zpozorní a tak nějak automaticky začnou věnovat zvýšenou pozornost ochraně svých cenností, které mají u sebe, jako jsou peníze, šperky, hodinky, mobilní telefony atd. ? A to jenom proto, že zcela neoprávněně danou osobu přiřadí k určité skupině, která se vyznačuje zvýšenou touhou po cizích věcech.

Je to bez pardonu rasistický postoj. O daném příchozím nic nevědí, ale přesto jej už zcela podvědomě vnímají jako potenciálního zloděje. Nejenže je to pro daného ponižující, ale jedná se jednoznačně o diskriminaci. Příchozího to zcela pochopitelně rozlítí. Jednak se cítí ponížen nedůvěrou veřejnosti a jednak, má-li v úmyslu opravdu (tedy zcela výjimečně) krást, jeho aktivitu to zcela nepřiměřeně ztíží. Co je zejména šokující, že se tak chovají především ženy, a hlavně ty starší, a taky´starší lidé obecně. U těch bych už očekával určitou životní moudrost, empatii a nadhled. Ovšem jak z toho ven? Samozřejmě osvěta, výchova, pozitivní příklady. Bohužel je to na dlouho a výsledky jsou nejisté.

Takže zbývá cesta zákona a jeho nekompromisního uplatňování. V praxi to znamená, že když bude někdo ve výše uvedené situaci vykazovat známky podobného chování, tedy bude se viditelně strachovat o svůj majetek, bude vystaven trestnímu postihu. Začal bych u mnohatisícových pokut, ale nebál bych se ani vězení v případě zvláště křiklavých a tím i společensky nebezpečných situací.

Bohužel je zde jako obvykle dost velký problém s prokazováním viny. Obviněný může jako obvykle tvrdit, že měl ruku ve stejné kapse jako peněženku zcela náhodou. Však to známe. Tomu se dá předejít, že své cennější předměty nechá volně umístěné a zdánlivě bez dohledu. Podezření tak snadno zažehná a vyjádří tak svůj neochvějný postoj důvěry a tolerance. Jistě, že se mohou v počátečních etapách implementace podobných zákonů objevit dětské nemoci. Občas se stane, že volně umístěná cennost zmizí. Ovšem takováto nedopatření doprovázejí všechny nové smělé myšlenky. Hlavně je tady výkonná policie a justice,  Vypátrání případného zloděje není problém, minimálně v horizontu několika let. Jeho spravedlivé odsouzení, včetně vymožení náhrady škody je denní rutina.

Může se to zdát na první pohled dětinské a z krátkodobého hlediska bláhové. Ale pozor v dlouhodobém horizontu to nepochybně přinese žádoucí výsledky. Vedle již zmíněného sblížení jednotlivých skupin obyvatelstva, prohloubení důvěry a vzájemného respektu to bude mít i praktické dopady, a to zejména v oblasti snížení kriminality. Zloděje časem nepochybně začne nudit krást takto snadno, bude to pod jeho úroveň. Míra podcenění jeho schopností v něm vyvolá touhu po složitějších a náročnějších úkolech. Ale hlavně už nebude proč a co. Už budou všechno mít, zatímco ti druzí už nebudou mít co nabídnout. Uleví se policii, nebude mít koho stíhat. Nakonec už ji nebude ani z čeho platit.

Takových drobných příkladů existuje běžném denním životě obrovské množství. Jenom je identifikovat, analyzovat a vybrat vhodné řešení. Optimismus je namístě. Čekají nás časy míru a porozumění.
Těšíte se ?

Kamil Nehorázný