Dítě jako rozmar

Nektere svobodne Cesky  si rikaji singles. Maji pocit, ze to zni lepe nez svobodne. Nedostatek fantazie je nuti pouzivat slovo anglicke namisto ceskeho. V cestine mame hodne nazvu, stara panna, svobodna, neprovdana, neprovdatelna, muzatka...apod. Racte si vybrat.

Jsou ruzne duvody, proc jsou svobodne, ale vetsinou delaji tzv. z nouze

ctnost.

Ne vsechny svobodne zeny jsou stejne, je mezi nimi rozdil. Nebudeme
hazet vsechny do jednoho pytle. Ne,nejsou to vzdy sobecka stvoreni.  Jsou
svobodne zeny, ktere ukoncily dlouhy vztah, ktery proste vysel, a chteji si dat
na nejakou dobu prestavku v chozeni s nekym, aby si usporadaly, co vlastne
chteji. Obcas jsou zabrane do svoji prace, ze nejak zapominaji na spolecensky
zivot. Ale partnera chteji a chteji rodinu. Takove zeny si nerikaji singles.
Takove zeny jsou proste svobodne.

>  Dalsi skupina je vylozene stara panna, neco pres 45 let, nikdy nemela
dlouhy vztah, neni schopna mit rodinu, nebot trpi jakymsi traumatem, at uz z
detstvi ci z pozdejsich let. Nikdy nebyla provdana, neni single, je to proste
stara panna, ktera ma vetsinou doma hodne kocek ci psu nebo rovnou oboje.
>  Potom mame ty, ktere se rady nazyvaji singles, maji pocit, ze patri k
nejake lepsi skupine, kdyz je jim pres tricet a biologicke hodiny zacinaji
tikat. Vetsinou delaji z nouze ctnost, proc jsou svobodne. Pravda je v hodne
pripadech jednoducha. Nejsou si schopny najit muze, protoze maji velke naroky,
ale jenom na druhe, samy na sebe velke naroky nemaji. Maji spoustu kamaradek,
ktere jsou stejneho razeni. Vysedavaji v kavarnach, travi az moc casu v solariu
( coz nema vzdy pekne vysledky), opecovavaji se a ujistuji se, ze jsou normalni,
ze se prece nehodlaji usadit jen tak s nekym, a tak je lepsi byt sama nez s
kdejakym Lojzou. Smeji se vdanym zenam, ktere tajne po vecerech ctou Vecery pod
lampou, ale samy hltaji Elle, Cosmopolitan, Bazar,jez jsou stejne skodlive, veri
li jim nekdo. Zlaty hreb jsou takove, ktere o svem "singlovstvi"
bloguji v ruznych novinach. Vypraveji o celem svem zivote, obhajuji si za kazdou
cenu svuj status singletona, ale mezi radkami  jejich blogu je jasne videt neuroza.
Obhajuji , jak jim nic nechybi, jak
jsou stastne, ale snazi se hlavne presvedcit samy sebe. Nektere dokonce
zachazeji tak daleko, ze se predstavuji muzskou formou jmena, cili bez ceske
koncovky -ova.

A jako lahudku nakonec mame svobodne zeny, ktere precetly prilis mnoho
feministickych pamfletu ci mely trauma v detstvi - otec nebyl pritomen, matka
demonizovala muze, otec ci jiny muz je zneuzival atd. Ty chteji dotahnout single
zivot ad absurdum. Chteji si poridit miminko. Samozrejme bez muze. Chteji dite,
protoze maji pocit, ze dite bez otce je naprosto v poradku, jejich mysl je
zamlzena, nechapou, ze je to vrchol sobeckosti. Dite neni naplast na problem,
nic neresi.

Karieristky, ktere si uvedomi na prelomu 30 a 40 let, ze jim ujel vlak a
na posledni chvili si poridi dite, bez otce, samozrejme svuj zivot nijak nemeni.
Dite zustava v peci chuvy ci jesli a ony pokracuji v kariere, dite znamena jenom
dalsi rozmar, ktery si splnily.

Deti svobodnych matek jsou vetsinou hodne ovlivneny tim, ze nemely otce.
Nemusite ani cist studie, ale chybejici otec, muzsky model, ma vzdy negativni
dusledky.  Ja jsem vdana, a jsem stastna. Mam rodinu, mam svoje misto, kam
patrim. Obcas mi chybi byt svobodna a delat si "co chci", ale kdyz
prijde na lamani chleba, nikdy bych nemenila s prazdnym zivotem svobodne zeny,
protoze ono to cestovani, poznavani, bary, kluby,  vecne chozeni s nekym,
solaria, sauna, muj maly blog, to vse se omrzi a cloveku chybi neco poradneho,
realneho, na co se muze spolehnout. Je mi 35 a jsem vazne rada, ze nejsem
svobodna a moje kamaradky jsou svobodne, ne "singles".
 
Jana Strauss